[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Někdo používá víc pravou stranu těla, někdo spoléhá na tu levou. Dítě, které chytí tužku do pravé ruky, nají se lžící uchopenou do pravé ruky, šroubek nebo matičku zatáhne šroubovákem v pravé ruce, by dveře odemykalo také pravou. Je prostě pravák a tato ruka je jeho obratnější. Když si ale přiloží dítko s dominantní pravou rukou krasohled nebo srolovaný papír při hře na námořníky k levému oku, zbystřete pozornost.
Lateralitu a její křížení nám objasní Marie Hlaváčková z karlínské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny, kde s dětmi školního i předškolního věku pracují. „Pojem lateralita popisuje to, že si z párových orgánů volíme ten ‚šikovnější‘. Nazýváme jej dominantní. Většina lidí má takzvanou shodnou lateralitu, tedy například dítě píše pravou rukou, zároveň upřednostňuje pravé oko, ucho a nohu. Naopak člověk se zkříženou lateralitou preferuje opačnou ruku a oko, pravou rukou třeba píše, ale dalekohled přiloží k levému oku. V tomto případě je dráha od viděného ke zpracovanému o něco složitější, a to může způsobovat potíže zejména ve škole a v prostorové orientaci.“
Typický příklad: Pravák s dominantním levým okem čte text. Informace, které vidí, putují přes nervové vzruchy do centra zraku pravé půlky mozku. Ovšem ta není tak dobře vyvinutá pro verbální informace, a tak si to „prohodí“ do levé, kde dochází k jejímu pochopení. Při přehozu z pravé neřečové do levé řečové však dochází k chybám v dekódování. Cesta je to dlouhá a složitá, proto na ní lehce dojde k porušení přenosu a rozklíčování. A to je ten moment, kdy dítě udělá chybu. Zamění B a D, při opisu si nevšimne háčku, nedá čárku, při čtení vynechá písmeno...
Práce ve škole, která je pro někoho běžná brnkačka, pro něj v tuto chvíli představuje velice obtížný úkol. U zkřížené laterality opačného typu, kdy vedoucí ruka je levá, kdežto oko pravé, jsou praktické činnosti pro dítě ještě mnohonásobně těžší.
Ve školce poznáte mezi vyhraněnými dětmi černou ovečku se zkříženým mišmašem oko vs. ruka poměrně lehce. Takové dítě obvykle nerado kreslí, jeho grafické projevy jsou nevyspělé a mezi nejkrásnější obrázky na nástěnce ve školce jeho výtvory rozhodně nepatří. Bít na poplach ale hned nemusíte.
Jde o to, jestli se problém z křížení nějak zásadně projeví, „zpestří“ vašemu dítku život ve škole a zároveň postihne skóre v žákovské knížce. „Zkřížená lateralita může a nemusí být komplikujícím faktorem výkonu. U někoho se na ni za celý život nepřijde, protože mu nezpůsobuje žádné obtíže,“ uklidňuje Hlaváčková.
„Nejčastější oblastí, kde se může projevit, je čtení a psaní. Dítě může mít potíže ve zrakovém rozlišování písmen, která vypadají stejně, ale jsou zrcadlově otočená (například b/d, s/z), může psát zprava doleva a opět zrcadlově opačně. Může být ve čtení a psaní celkově pomalejší, může mu dělat obtíže práce s předlohou (opis a přepis může být plný chyb) a také celková orientace v prostoru (nemůže se naučit vpravo a vlevo…).“ To je pak v sešitě rázem bambora místo brambory nebo je běs zaměněn za děs. Oko musí ruce jasně a bezchybně předat informaci, kudy vede cesta. Náznaky je dobré postřehnout včas a ulevit dítěti dříve, než přijdou první problémy a trojky ze psaní.
„Dobrou zprávou je, že je možné se naučit se zkříženou lateralitou zacházet a vytrénovat ty oblasti, kde způsobuje komplikace. Například poznávat dobře pravou a levou stranu se dítě může naučit díky nějaké mnemotechnické pomůcce, třeba: na které straně máš srdce, kde nosíš hodinky… Při záměně podobných písmen může dítě pracovat se záložkou, na které má jednotlivé tvary předepsané, a podobně.“
Jakkoli je dítě inteligentní, když nastane problém, poradí si s ním bez vaší pomoci jen stěží. Ideální je proto navštívit pedagogickopsychologickou poradnu nebo školního psychologa. Ten provede patřičné vyšetření a na jeho základě doporučí nápravná cvičení, která mu zmatek pomůžou utřídit. „Obecně lze také doporučit cvičení podporující hrubou a jemnou motoriku a sportování pro celkové pružnější a aktivnější fungování těla,“ dodává závěrem odbornice Hlaváčková. Odborná spolupráce: Mgr. Marie Hlaváčková