Zkroťte babičku! Když se prarodiče pletou do výchovy...

Honza z Prahy 4. 11. 2015 14:00
To víte, dnes už to nejsou babičky jako z doby mládí Boženy Němcové. Místo, aby věkem dozrávaly, moudřely a udělaly rozumný krok stranou, chtějí být stále v centru dění a někdy ke škodě věci hrát stále první housle. Místo, aby se smiřovaly se svým odchodem ze světa, chtějí stále žít, ale na úkor ostatních členů rodiny a zejména jejich vztahů. Copak je to tak těžké, ve stáří udělat krok stranou a s láskou pozorovat život mých dětí a jejich rodin , nemít stále a ke všemu nějaké komentáře a snahu vše řídit a organizovat? takhle si stáří opravdu nepředstavuji.....
bezejména 4. 11. 2015 21:07
A nejlepší je taková bába, která při jakékoli známce opozice
užívá různých podpásovek a doplňuje to šeptem, či polohlasně těmi nejsprostšími slovy. No, prostě Ježibaba!
aaan 5. 11. 2015 14:55
A nebo taková, která proti snaše poštve zbytek rodiny, protože asi nepochopila, že není rodič, ale "jen" babička..
Sluníčko 5. 11. 2015 10:16
Kde berete jistotu,že nebudeme stejní na starý kolena??
Moje tchýně je taky generál, ale jen na nás, hlavně na mě, podle ní dělám spoustu věcí špatně.. ale vnoučka rozmazluje, a moje mamka je zas moc přísná..nevybereme si
Jana 5. 11. 2015 16:14
Moje tchyně je taky extrem organizovala mi i kojeni a držela mi prso at malého neudusim tahala mi měsíční miminko s kočarku venku v zimě protože prý potřeboval utěšit vrchol byl i to že do syna tak dlouho šparala a přitom jí z prstu tekhla krev až byl bobek celý umazaný krví. Já jsem taky totalně neschopná a moje vychova je otřesná. jednou ani ne v roce davala memu synovi tlačenky pry to jen žužlal a já mu pořadně nedavam najíst paradox toho že mu zjistili alergii na kravskou bilkovinu a museli jsme dodržovat přisnou dietu at se mu nerozvine třeba další nějaka alergie na jídlo. Prostě byl a stale je to pořad boj já jsem neschopná matka protože v roce měl syn ještě plenky a dudel její děti už udajně od pul roku všechno uměli atd atd prostě ted už se tomu jen směju jedním uchem tam druhym ven. Synovi je pět a k babičce nechce jezdit protože ho jen diriguje převychovává musí se pořad učit ruzné věci a dodržovat její pravidla já jsem jí¨to říkala že jak byl malý tak ho ovladat mohla ale čím je starší tím jí nebude mít rad protože jako babička se nechova už s jejími řečmi typu že mu pořad opakuje ty mě nemáš rad ja si najdu hodnější vnouče a pořad ho jen ponižuje si v životě k ní můj syn cestu nenajde
Ryanka 5. 11. 2015 00:21
Taky mám takovou dokonalou tchýni... Naprostým šokem pro mě bylo, když ani ne v roce mého synka jsem koutkem oka zahlédla, jak dává mému synkovi přes ruku se slovy: "to nesmíš!!!". Udělala jsem na ni takový obličej, že už se toho více neodvážila, ale i tak jsem si velmi nejistá, když má děti hlídat... Myslím, že za vše může mezigenerační postoj. Dřív rodiče vychovávali děti hlavně v těžkém respektu, teď se to změnilo spíš v přátelství... Ale na druhou stranu musím uznat, že to občas hódně nefunguje... Aneb jak říká náš soused: "za nás bys šel klečet..." I já jsem často klečela. Občas i o hodinu déle, než bratr a to jen proto, že jsem si chtěla dokázat svoji nezávislost...
Katka 5. 11. 2015 08:55
Tak babička má v něčem pravdu, že ... nátělníky, polévky a to spaní po obědě také není na škodu. Já vím, proč by měli bla bla bla..děti jsou plné energie a neuvědomují si, že tělo potřebuje tu nálož jídla strávit a stojí ho to hodně energie. Hodina je však moc, stačí max půlhodina klidu a hned člověk může letět ven
Když jsem byla malá, taky jsem seděla u jídla, než jsem ho snědla. Máma se nade mnou vždycky slitovala a na svou obranu musím říct, že nebyla úplně dobrá kuchařka. Přijde mi to absurdní. Celkově vzato, takovou tchýni/babičku bych nechtěla ani za boha.
TeNi 5. 11. 2015 10:14
Bohužel máme podobnou babičku - moji tchýni. Když jsem četla článek, měla jsem pocit, že ve spoustě věcech čtu popis své tchýně. A u nás toho je ještě o kupu víc, protože bydlíme (snad už ne dlouho) v jednom baráku. Občas mám pocit, jak kdybych byla ve svých třiceti a matka dvou dětí - úplně k ničemu. S čím mě rozčiluje nejvíc jsou zásahy do výchovy - když já lamentuji dětem a nadávám, tak je to špatně, když nic neřeknu, je to taky špatně. Když je napomenu, ona shodí moji autoritu a hned je utěšuje....od mala zakazuji sladké, ona jim ho potají dává.....no je to děs a snad je mi trochu útěchou, že je to tak i jinde....
jana 5. 11. 2015 18:21
Tak to je přesné. To dělala moje máma , když jsme ji k nám vzali bydlet, aby jsme jí pomohli z dluhů. Doufala jsem, že mi pomůže s dětmi, třeba ven a tak, nakonec jsem jí nosila jídlo málem do postele. Děcka za ten rok co u nás byla byly úplně jiné, já nervy nadranc z toho jejího shazování autority i se nám málem rozpadlo manželství, ale děti na ni nedají dopustit i když za nima nepřijde jen když chce po nás půjčit nějakou tu stovku, to je pak ..zlatíčka mě je po vás smutno...Ale přesto mji nikdy nenecháme ve štychu, ale domů bych ji už teda nechtěla.
TeNi 6. 11. 2015 00:30
Taky mám nervíka, ale snad bude líp, až nebudeme v jednom domě....i moje děti ji milují /na můj vkus až moc - jen co vstanou a splní si povinnosti, už chtějí jít dolů k babičce/ ....ono taky dokud nejsou v důchodu, tak to jde - nemají tolik času na to, šťourat se kde co a jak je špatně, ale jakmile přijde důchod, tak je všechno jinak....A musím říct, že i u nás to je kolikrát na rozvod. Prostě pomáhat si - ano, postarat se o ně - ano, dopřát jim vnoučat - ano, ale odsať pocaď a hlavně nežít v jedné domácnosti - to si pak zbytečně všichni vidí až do krku - a jsou věci, které prostě vědět a vidět nemusí....
ladytania 5. 11. 2015 11:08
Já chci takovou babičku,aspon z poloviny!!! U nas je opak pravdou a ja z toho šílím. Můj osmiletý syn po víkendu u babičky není sám schopný se ani vysmrkat. Máme jednoleté miminko a nemám čas ani náladu po prázdninách mého syna učit znovu jak se přikrýt před spaním,sníst celý oběd a nedožadovat se něčeho lepšího k jídlu než je pečené kuře s kaší. Když syna okřiknu,že něco dělá špatně,dostanu od mamky seřvané,že nemám řvát a že jsem hysterka a to před mým synem. Tílko,peroxid a francovka je taky v pořádku,vždyt za nás taky nic jiného nebylo. Cukru s francovkou jsme se dokonce dožadovali jako pamlsku. A pomoct babičce na zahradě doma nebo zahradě byla samozřejmost-rodiče nás totiž učili uctě ke starším...
Ladka 5. 11. 2015 19:15
Ono je potřeba najít zlatou střední..spaní po obědě, ježíš co se mzitím stihlo práce a dětem to fakt neuškodila, ani kysličník no holt moje generace žádnou free výchovu neupřednostnovala...
6. 11. 2015 21:24
Bohužel babička - tchýně...To je opravdu něco...Od začátku, když se narodil můj první syn denně několikrát volala manželovi co mám a nemám dělat. Pochopila bych to, kdybych se o dítě starala špatně..To bylo na místě. Ale telefonovat 5x denně, ať nenosím syna apod...Když jsme byli na návštěvě a babička si vzala syna na procházku. Samozřejmě, že mi ho nevrátila ve stanovený čas, jelikož měl být kojen. Když jsem jí řekla, že ho bolí bříško a že když začně plakat, ať ho vytáhne z kočárku, zvedne nožičky a pak položí zpátky. Řekla, že to neudělá apod. Neustále nás otravuje telefonáty co máme dělat apod. Pozoruje mne a pokaždé kritizuje jak rozmazluju děti. Když jí cokoliv i slušně v klidu na to řeknu, tak se urazí a dělá šílené scény, řve po mě a zase tak zhruba týden vyvolává manželovi jaká jsem strašná a co vše dělám špatně. Nejvíce ze všeho mne rozčílila její reakce na mého staršího syna, který má problém. Řešíme to s lékaři (neurolog, psycholog). Má symptomy autismu. Prý za to můžu já svou výchovou
MP 4. 1. 2017 17:41
Komentáře mi nejdou otevřít, ale nemůžu jinak, než napsat, že takovéhle babičce bych nesvěřila ani psa. Kterého jsem nikdy neměla ani mít nehodlám. Myslím, že až děti povyrostou, nepůjdou k ní dobrovolně ani na návštěvu. Byli jsme doma tři. Každý máme dvě děti. Já si svoje vždycky ohlídala, ale děti mladších sourozenců moje matka hlídala hodně často. Když šli rodiče k zubaři, na rodičák, tancovat, atd. Jednou jsem se tam zastavila. V deset dopoledne - venku krásné léto - ty dvě děti seděly u stolu nad prázdným talířem a měly za úkol čekat na oběd. Na mé námitky, proč je nevezme někam do parku, mi řekla, abych se starala o svoje. Jsem ráda, že k ní mé děti nikdy nemusely. A to na rozdíl od švagrových chodím celou dobu do práce. Dneska jsem dvojnásobná tchýně a babička jednomu vnoučeti. Taky nemáme úplně jednotné názory, ale život si navzájem rozhodně nebudeme znepříjemňovat podružnostmi, jestli dítě jedlo v půl 12 nebo ve 12 a jestli to dojedlo. Kristepane, snad je ten život o něčem jiném, než machrovat nad vlastními dětmi a terorizovat vnoučata?
Divílek... 21. 11. 2018 23:48
Počkejte ještě pár let a děti s babkou vydupou,že to s ní švihne.No a pak bude pokoj v celé famílii,když jste takový chudinky a neumíte se ozvat.
15

Horoskopy

Ryby Na neděli si neplánujte žádnou práci, jen odpočinek a ohromnou dávku zábavy. Je to báječné, když si s…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Arnošt, Arnoštka, Arne





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné