Maminka.czK tabuli půjde české školství

Není čas skoncovat se známkami? Říkají jen to, co bylo, nic o tom, co bude

Simona Formánková 2.  2.  2021
Spousta lidí si školu bez známek neumí představit. Když se rodič ptá "co bylo ve škole?", často se zajímá právě o ně, nikoli o to, co tam dítě zažilo. Jenže, nejsou jedničky a pětky už poněkud překonané? A není z mnoha důvodů lepší slovní hodnocení?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pandemie koronaviru a s ní spojená distanční výuka oživují i diskusi o tom, jak moc jsou důležité školní známky. A otázku, zda už není čas systém hodnocení dětí ve školách změnit. 

Každopádně, právě způsob hodnocení je kritériem, podle něhož se při volbě školy pro děti rozhoduje čím dál víc rodičů. Už roky bez nich fungují například soukromé Scio školy, jejichž zakladatel Ondřej Šteffl má o klasických známkách jasno. 

"Známka vždy říká, co bylo, ale o tom, co bude dál, neříká nic," je přesvědčený. A v rozhovoru pro náš časopis Maminka zmínil, že dětem daleko více než jedničky nebo naopak pětky prospěje zpětná vazba. Popsal situaci, kdy se jeho žáci rozhodli postavit psí boudu. Když byla postavená, zjistili, že se do ní  pes nevejde. "Nebylo třeba jim dávat žádnou známku, protože sami viděli, že je to špatně. Boudu rozebrali a postavili novou," řekl Šteffl. 

Známky nemají například v Dánsku. "A vede to k mnohem menší produkci „loserů“, dětí, které vnímají samy sebe na konci základky jako nevzdělavatelné, což často vůbec není pravda, jen jim to bylo roky vnucováno," míní Bob Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu, 

Proč se ve školách pořád učí ptákoviny? ptá se šéfredaktorka Maminky

Slovní hodnocení je nepochybně jednou z věcí, kterou si mohou ve školách vymoci sami rodiče, i když to asi nepůjde ze dne na den. Je dobré vědět, že to nutně nemusí aktivně prosazovat všichni rodiče dětí z dané třídy nebo školy. 

I ve školách platí takzvané Paretovo pravidlo, podle nějž rozhoduje 20 procent příčin o 80 procentech důsledků. Převedeno do praxe, stačí dvacet procent rodičů, kteří půjdou za svým, a změny mohou začít. 

Co může rodič udělat pro to, aby se ve školách něco změnilo? "Prvně věnovat výchově a vzdělávání vlastních dětí co největší pozornost. Taky máme každý svého poslance, senátora, zastupitele. Napište jim, co pro zlepšení vzdělávání v Česku udělali," radí Bob Kartous. 

Čtěte dětem už od narození: Rozvíjíte jejich slovní zásobu a obrazotvornost

O slovním hodnocení se v Česku mluví už dobře patnáct let, dokonce padla myšlenka jeho plošného zavedení v nižších ročnících základní škol – protože může ukázat, jak na tom dítě je, lépe než pouhá čísla. Nicméně neprosadilo se to. 

„Slovní hodnocení se však nedá zavést žádným nařízením, protože učitel, který ho nebude chtít dělat, do toho nedá potřebný nadhled,“ upozorňuje Daniel Münich, expert na vzdělávací systémy. Podle něj je tento přístup mimořádně náročný, protože by měl mít jasně daná hodnotící kritéria.

Žádné hodnocení vlastností, ale práce

Dobře napsané slovní hodnocení ukazuje nejen žákovy přednosti, ale také třeba to, kde by měl přidat, a to už jasně klade nároky i na podporu ze strany rodičů, což od něj některé odrazuje. Přesto existují školy, které u slovního hodnocení zůstávají už dlouhé roky a přibývají další.  

Má i své nevýhody. "Záporem pro část pedagogů je větší časová a administrativní náročnost. To zvyšuje nebezpečí, že učitel sklouzne k používání hodnotících schémat a klišé. Rodiče nemusí vždy jasně rozumět formulacím učitele," vysvětluje Jana Chmátalová z Národního pedagogického institutu. 

Chybou také je, pokud učitel nehodnotí výsledek práce žáka, ale popisuje jeho osobnostní rysy a napíše třeba, že je šikovný nebo naopak pomalý. Na druhu stranu, existují i kantoři, kteří i s klasickým známkováním dokáží děti neotrávit a hodnotit tak, aby je to dále motivovalo. 

K TABULI PŮJDE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ

Klepněte pro větší obrázek

Patříte mezi rodiče, kteří jsou nespokojení s něčím, co se děje  − nebo spíš neděje − ve školách, kam chodí vaše děti? Přesně pro vás rozjíždí náš časopis Maminka celoroční projekt, který jsme nazvali K tabuli půjde české školství. Protože láska k učení je víc než jedničky. Čtěte naše články v časopise i na webu, zapojte se do diskuse, pomozte změnit školy pro vaše děti. 

Číslo, které se z velké části věnuje právě školám, najdete na stáncích nebo si ho objednejte na našem iKiosku až domů ZDE

O zkušenostech se školstvím a známkami ve velkém rozhovoru v aktuální tištěné Mamince mluví i herečka Aňa Geislerová, trojnásobná matka. Doma má středoškoláka, žákyni druhého stupně a prvňáka, který chodí do škol spadajících do anglického vzdělávacího systému. 

Ona sama tvrdí, že u nich doma se v jejím dětství "známky moc neprožívaly, tam se spíš prožíval zájem". Dneska jí jako mámě vadí, že "v českém školství se soustředí jen na výsledek, ale skutečně tabulkový, na body, čísla, známky... Absolutně nulový zájem o osobnost, naopak. V tom anglickém systému dostávají děti pochvalu prakticky za cokoli. I za to, že udělají chybu. Dokonce jednou Maxe pochválili, že nedělá, co se po něm chce, protože přišel s něčím novým. Jede se tam úplně obrácený systém," hodnotí rozdíly mezi přístupem škol. 

Teď je na nás rodičích, jestli nám to takhle bude nadále vyhovovat, nebo zda to budeme chtít změnit. Tak jako celoroční projekt časopisu Maminka nazvaný K tabuli půjde české školství! 

Pojďte s námi změnit školství! Co vás nejvíc štve a co jako rodiče můžete dělat?
K tabuli půjde české školství! Nové číslo časopisu Maminka s celoročním projektem
Témata: Vysvědčení, Rodiče, Školství, Školák, Domácí škola, K tabuli půjde české školství, Střední škola, Škola on line, První třída, Šteffl, Ondřej Šteffl, Pětka, Známka, JEN, Učitel, Dánsko, Expert, Hodnocení, Slovní hodnocení, Maminka, Diskuse, Jana Č, Děti, Aňa Geislerová, Pandemie koronaviru