[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Míšo, máte jen pár týdnů od pro vás velmi zásadního benefičního koncertu. Jaké byly první dojmy?
Štěstí, pokora, dojetí a obrovské díky pro všechny...
Akci podpořila spousta vašich kolegů z umělecké branže. Potěšil vás tak velký zájem?
Jsem moc šťastná za to, jak skvělé lidi, kamarády, kolegy vedle sebe mám. Všichni přijali svou účast okamžitě, s radostí a s takovým entuziasmem! Potvrdila se myšlenka Nadace Anežka, že když jsme na to společně, můžeme pohnout skálou a „dát sílu do pohybu“.
Za založením Nadace Anežka stojí životní příběh vaší dcerky, která bojuje s nepříjemnou diagnózou. Ještě když byla v bříšku, utrpěla krvácení do mozku. Víte, co bylo příčinou krvácení? Do té doby, jak jste sama popsala, probíhalo těhotenství bez problému.
Příčina je neznámá. Je to v tomto stadiu těhotenství velmi výjimečné, ojedinělé. Takové krvácení může vzniknout po těžké autonehodě, například. Nic takového se ale nestalo. Dnes si říkám, že Anežka má v sobě nádherného anděla, který prostě někde potřeboval místo, jinak si to nedovedu vysvětlit. Co všechno posthemorhagický hydrocephalus, který byl Anežce diagnostikován, přinesl po porodu? S čím jste se potýkali nejvíc?
S časem. Připadalo mi naprosto nereálné, že můžeme zvládnout během dne to obrovské množství cvičení. Myslela jsem, že budeme prostě jen doma – cvičit, jíst, spát a pořád dokola. No, naštěstí jsem se spletla...
Jak jste popsala na stránkách nadace, od dcerčina narození cvičíte bez přestání Vojtovu metodu, Anežka absolvuje i masáže a reflexní terapii, léčíte ji i pomocí hipoterapie, a dokonce i delfinoterapie...
Anežka absolvovala až do 7. měsíce dvakrát denně protahování a masáže a hlavně Vojtovu metodu. To všechno pro ni bylo naprosto zásadní. Bylo toho hodně, ale Anežka byla a je neskutečný dříč. Pak jsem cítila, že musíme přibírat další formy terapií, a tehdy jsme začaly jezdit k Petře Oswaldové na Feldenkreisovu metodu a téměř denně k Adélce Bittnerové do Cortex Neuro Centre.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Michaela Štiková (Gemrotová) (@michaela_stikova)
Příspěvek sdílený Michaela Štiková (Gemrotová) (@michaela_stikova)
Jaký vztah má v rámci léčby ke zvířatům? Vy sama milujete koně, chová k nim stejnou náklonnost?
Anežka má vůči všem zvířátkům velký respekt. Samozřejmě budu moc šťastná, když bude v budoucnu jezdit na koni aktivně, ale nechám to na ní, rozhodně ji nebudeme tlačit. Zatím jsem ráda, že bere při hipoterapii koníčky na milost, stejně jako delfíny při delfinoterapii.
Letos v květnu oslaví 3. narozeniny. Jaké pokroky už má za sebou?
Zrovna včera jsme byli s manželem a Anežkou ve školce. Řešili jsme, jestli bude muset mít asistenta. A paní ředitelka i paní učitelky nám řekly, že pro ně je Anežka naprosto zdravá. Anežka je moc šikovná na cizí jazyky, angličtinu miluje, takže jsme vybrali britskou školku, kde mají i mnoho vlastních asistentů, takže nebude muset mít žádného vysloveně jen pro sebe. Strašně moc se jí tam líbilo, hned si hrála, hned organizovala židle v jídelně. Mají tam obrovskou knihovnu, to jí vzalo dech. Dnes chtěla jít znovu, tak doufám, že až nastoupí, bude to takhle v pohodě, i když počítám i se stýskáním, ale věřím, že to skvěle zvládne. A velká výhoda je, že je tato školka téměř bezbariérová.
Samozřejmě jsou věci, u kterých se musí dávat mnohem větší pozor. Ale když si vezmu předpovědi, které jsme si na začátku vyslechli, tak je opravdu zázrak, jak obrovské pokroky Anežka dělá. Je neskutečně pilná a statečná. Děkuju za její silnou povahu v nejlepším smyslu slova.
Čím vás dostává nejvíc?
Má vynikající paměť a obrovský talent na cizí jazyky a velké hudební cítění. V tom je, myslím, o hodně napřed než většina jejích vrstevníků. Plynule mluví od roku a půl. Dnes má mimo jiné i neuvěřitelnou slovní zásobu, kterou překvapuje úplně všechny. Ale také si dřív nedokázala podat věci, musela si o ně říct, takže to jí v mluvení asi pomáhalo. Na druhou stranu teprve až teď začíná jezdit na odrážedlech a tříkolkách. V pohybu je zkrátka o hodně opatrnější. Ale dostává nás opravdu vším. Humorem, pílí, učenlivostí, láskyplností, fascinující aurou, která kolem ní září. A neříkám to jen jako její milující maminka, ale beru i z toho, co cítí třeba lidé, kteří se s ní potkali poprvé.
Je narozena ve znamení Blíženců. O těch se říká, že to jsou nejen 2 v 1, ale především jsou to zdatní komunikátoři a nechybí jim ani empatie. Platí to i na Anežku?
Anežka se ráno probudí a mluví do té doby, než zase usne. Má v sobě úžasně laskavou duši a taky generála. Ovšem to její tatínek taky, a Blíženec není. (směje se) Má rentgen v očích, je v ní dospělý člověk.
Anežce budou na konci května tři roky a je... jak to říct… je výjimečná. Opravdu ano...
Je jasné, že se jí coby máma maximálně věnujete a nepřijde vám na tom nic divného. Prozraďte ale, kde dobíjíte baterky, když už je toho na vás přece jen moc.
U manžela. Řeknu mu, že jsem prostě unavená. Dáme si skleničku, popovídáme si a řekneme si, jak úžasně se máme. Úsměv Anežky, mého muže, jejich modré oči… To všechno je dobíječ sám o sobě. Ne všichni rodiče berou nemoc u svého dítěte jako jakýsi dar vyšší moci. Vy máte na stránkách nadace napsáno: „S velkou pokorou děkujeme tam nahoru, že nám byl seslán takový poklad. Světlonoška AnežŠtička…“ Museli jste k tomuto poznání dospět? Nikdy vás nenapadla věta: "Proč právě naše dítě?"
Lhala bych, kdybych řekla, že nenapadla. "Proč nevinné miminko???" To se musí ptát logicky asi každý rodič. Nikdy jsem se ale nezeptala „proč já, proč my?“ , vždycky jen „proč Anežka?“… Nicméně Anežce budou na konci května tři roky a je... Jak to říct… Je výjimečná. Opravdu ano.
Nadaci Anežka jste založila s manželem. Jak a komu konkrétně se snažíte pomáhat?
Teď se soustředíme na děti s pohybovým handicapem do osmnácti let. Ale spíš než pomoct jednotlivcům se snažíme pomoct „hromadně“, například nákupem rehabilitačních strojů do terapeutických center, které jsou nesmírně drahé, nebo pořádáním rehabilitačních pobytů. Jedince už máme samozřejmě také a budeme se jim snažit pomoct i formou sbírek.
Díky benefičnímu koncertu, o kterém jsme mluvily, teď uděláte radost dětem s podobným handicapem, jako má Anežka. Prozradíte čím?
Ano, výtěžek z koncertu byl věnován na nákup vibrační plošiny pro neuroterapeutické centrum Cortex Neuro Centre. Tato plošina pomůže rehabilitovat spoustě dětí s pohybovým handicapem.
Anežku čeká strašně moc práce, cvičení, terapií. Ale snažíme se, aby měla a prožívala vše jako zdravé děti bez handicapu...
Co čeká Anežku v tomto roce a jaké je největší přání jejích rodičů?
Čeká ji samozřejmě strašně moc práce, cvičení, terapií. Ale snažíme se, aby měla a prožívala vše jako zdravé děti bez handicapu – výlety, hřiště, zábavu, hry, děti, školku. A my rodiče jí přejeme, ať je zdravá, šťastná, veselá. Je naše světlo a každý den děkujeme za to, že ji máme.
Co byste vzkázala rodičům, kteří se potýkají s nějakou vážnou nemocí u svých dětí a třeba zrovna tápou, nevědí, trápí se a to světlo na konci tunelu momentálně nevidí?
Obrňte se trpělivostí. Nebojte se říct si o pomoc. Mluvte se svým partnerem a neuzavírejte se do sebe. Nechtějte něco překonat silou a urputně, ale spíš silnou vůlí...
Snad mi dovolíte jednu všetečnou otázku na závěr. Chtěli byste Anežce pořídit sourozence?
Vždycky jsem si přála více dětí, sama mám dva sourozence. Ale tohle není o mně, tohle je o miminku a my teď víme, co všechno Anežka musí ještě zvládnout. Sice neznáme příčinu a zřejmě to opravdu byla náhoda nebo osud. Ale i když se říká "nikdy neříkej nikdy", teď se ještě asi pořád bojím...