[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejstarší známá rodička na světě, Indka Yerramatti Mangayamma, porodila v roce 2019 ve věku 73 let dvojčata po umělém oplodnění – matkou se tak stala poprvé. Pokud jde o přirozené početí, rekord drží Číňanka Tchein, která v roce 2019 přivedla na svět dceru v 67 letech.
I když jsou tyto extrémní případy opravdu výjimečné, trend odkládání mateřství je zřejmý. Průměrný věk prvorodiček v České republice se od přelomu tisíciletí zvýšil z 24,9 na 29,9 let. Celkový průměrný věk rodiček už dokonce přesáhl třicítku – v roce 2022 to bylo 31,1 let. Podle Národního registru reprodukčního zdraví ubylo od roku 2000 nejmladších rodiček o 40 %, zatímco těch nejstarších přibylo o 73 %.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Maminka.cz (@casopismaminka)
Příspěvek sdílený Maminka.cz (@casopismaminka)
Důvody, proč se ženy rozhodnou mít děti později, jsou různé. Patří mezi ně studium, budování kariéry, finanční zabezpečení, ale i hledání vhodného partnera či nejistota nebo nespokojenost v současné době.
Některé ženy, aby si plodnost tak trochu pojistily, využijí takzvaný social freezing, tedy zmrazení vajíček, aby měly možnost otěhotnět později.
„Plodnost ženy s věkem klesá. Po třicítce začínáme vidět první výrazné změny, po 35. roce už rapidní pokles. Po čtyřicítce už není otěhotnění bez pomoci centra asistované reprodukce samozřejmostí,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Kamila Žižková a doplňuje: „Dle legislativy lze pomoci s otěhotněním v naší republice ženě maximálně do 49 let."
Ženy, které se rozhodnou mít dítě v pozdějším věku, se často setkávají s nepochopením okolí a někdy až sociální šikanou. „Společnost je někdy nemilosrdná. Takové ženy musí čelit otázkám na věk, na důvody, proč ještě nemají děti, nebo proč se rozhodly pro mateřství tak pozdě,“ podotýká Kamila Žižková.
Z lékařského hlediska se za starší rodičku považuje žena od 35 let. S přibývajícím věkem se totiž zvyšuje riziko vrozených vad plodu i zdravotních komplikací během těhotenství. Kvůli odkládání mateřství na vyšší věk také narůstá stále počet žen v rizikovém těhotenství.
„Dle získaných dat, jedna z deseti těhotných žen nad 35 let trpí vysokým krevním tlakem. Každá pátá pak cukrovkou, která nejen zvyšuje riziko císařského řezu, ale i možnost rozvoje cukrovky v pozdějším věku,“ upozorňuje MUDr. Žižková. Starší rodičky mají také vyšší pravděpodobnost porodu císařským řezem a mohou se potýkat s civilizačními chorobami, jako je obezita, cukrovka nebo hypertenze, už před samotným otěhotněním.
Pokud žena plánuje odložit těhotenství na vyšší věk, měla by se o svůj zdravotní stav starat. Důležité je dodržovat zdravý životní styl, chodit na pravidelné lékařské kontroly a informovat se o možných rizicích.
„Každá žena by měla vědět, že rozhodnutí odložit mateřství s sebou nese určité důsledky. Není to jen o osobních preferencích, ale i o biologických možnostech,“ uzavírá MUDr. Kamila Žižková.
Řada párů se mylně domnívá, že když se jim podařilo přirozeně počít dítě poprvé, povede se to bez problémů znovu. Realita je ale jiná – lékaři se stále častěji setkávají s takzvanou sekundární neplodností, kdy se ženě podruhé otěhotnět nedaří. S problémem se potýká asi čtvrtina párů, které přijdou na reprodukční kliniku. Hlavním důvodem je opět odkládání těhotenství.
„O další dítě se ženy pokoušejí zhruba kolem pětatřicítky, kdy ale plodnost výrazně klesá,“ přibližuje jeden z důvodů MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař brněnské reprodukční kliniky Reprofit. Na vině bývá nejen zhoršení kvality vajíček či spermií, ale i různé hormonální změny. „Může se jednat například o endometriózu nebo syndrom polycystických vaječníků, při kterém nedochází k ovulaci. Pacientce se tak v polovině cyklu neuvolní vajíčko, a tím pádem nemůže přirozeně otěhotnět,“ vysvětluje MUDr. Otevřel.
Ne vždy je ale problém se sekundární neplodností na straně žen. „Věk 35 až 40 let je hraniční nejen pro ženy, ale i pro muže. U těch pozorujeme postupné zhoršování spermiogramu s větším poškozením DNA neboli fragmentací DNA. Čím je muž starší, tím je vyšší riziko např. autismu nebo monogenních onemocnění,“ popisuje MUDr. Andrea Rákosová Kagánková, vedoucí lékařka ostravské kliniky Reprofit.
Dvojic, které sekundární neplodnost trápí, podle odborníků v posledních letech neustále přibývá. „Přibližně každý čtvrtý pár, který vyhledá reprodukční kliniku, už jedno dítě má, ale druhé se jim opakovaně nedaří,“ říká MUDr. Rákosová Kagánková a doporučuje: „Ideální je přijít po roce neúspěšné snahy o početí. U párů nad 35 let je to pak o něco dříve – nejlépe po půl roce." Samotná léčba sekundární neplodnosti se od té primární v zásadě neliší. Přesto ale některé kroky lékaři urychlují, aby žena otěhotněla co nejdříve.