[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Malí chlupáči se rodí v doupěti vyhrabaném ve sněhu. Mají tam všechno, co potřebují: teplo, bezpečí, ale hlavně maminku, která je zahřívá a krmí mlékem. Tak se budou tulit ještě dva tři měsíce. Teprve pak vyhlédnou ven, do bílého mrazivého dne. Medvídci se prvně sklouznou po sněhu. Svezou se na mámině hřbetě. A pustí se spolu do zápasu – tlapkami, zuby, mručením. „Pozor na mě, brácho!“ Jednoho dne se vydají k moři. Medvědice na lov, medvíďata do školy. Naučí se od maminky všechno, co budou potřebovat. Plavat. Potápět se. Chodit po ledu. Číhat na tuleně. Lovit. Za dva tři roky, až to budou umět, se sama vydají do zasněženého světa, kde nežije nikdo silnější než oni – medvědi. JE TO PRAVDA, NEBO NE? Na konci podzimu se medvědí máma schová do doupěte, kde se jí narodí mláďata. Krmí je, pečuje o ně, ale sama nic nejí, dokud poprvé nevyrazí s medvíďaty na lov. Vydrží tak o hladu několik měsíců a zhubne až o polovinu.
Příště se dozvíš, jak si hrají vrány a co díky své chytrosti všechno dokážou. Řešení: Ano, je to tak, medvědí máma zhubne až o polovinu.
Sluníčko Čtení na dobrou noc: Dinosauří kamarádi