Maminka.czDiskuzePovídání jen tak

Bát se nakrmit své dítě...

Nikdy bych nevěřila, že někdy něco takového budu řešit, nebo že budu psát tento článek. Jsou 3 hodiny ráno a já se už dvě hodiny převaluji a nemohu usnout. Mé dítko spí spokojeně ve své postýlce a já musím přemýšlet nad dnešní dobou.Nejdříve bych měla napsat svůj příběh. A poté říci svůj názor.V roce 2015 v březnu jsem si udělala těhotenský test a objevily se dvě čárky. Nevěřila jsem tomu, tak jsem si rychle udělala další. A opět dvě čárky. Říkala jsem si co teď budu dělat. První jsem hned musela jet za svou mámou , se kterou řeším každou situaci. Samozřejmě šlo na mé mamči vidět, že má obrovskou radost, že konečně bude tou super babičkou. Jsem také jedináček a už je mi také 27 let. Ale já se necítila připravená. Musím se přiznat, že jsem nebyla celé těhotenství připravená. Okolí mi tvrdilo, že je to nejkrásnější co člověk může zažít, že miminka jsou nádherná a milá. Ale já měla pořád pochybnosti a také jsme nebyli v dobré finanční situaci. Chtěla jsem si ještě užívat života.Nastal ten den, kdy přišel ten den. A bylo to tady. Dne 20. prosince 2015 se nám narodil syn Kryštůfek. Ihned mi jej přiložili na bříško a mi to stále ještě nějak nedocházelo. Už v tu chvíli byl problém s přisátím. Nešlo nám to.Bylo 5 hodin ráno a dali mě na pokoj. Já samozřejmě nemohla usnout a psala jsem sms svým přátelům a rodině . V 8 hodin ráno mě přivezli mé dítě a v tu chvíli se to ve mně zlomilo. Byl to ten nejkrásnější pocit a to nejkrásnější miminko, které jsem kdy viděla . Byla jsem plná štěstí. Nevadilo mi , že jsem nespala , vše mi dávalo energii a sílu abych mohla být co nejdéle se svým drobečkem. Sestřička mi jej přiložila k prsu. A zase problém šlo to velmi těžko. Po několika minutách jsem řekla , že to zkusím sama. Sestřička odešla, ale už se nevrátila. Druhý den probíhal stejně. Ukazali mi jen jednu polohu a to v leže. Žádnou jinou. Popravdě tato poloha byla pro mě dosti nepříjemná. K tomu jsem ztratila chuť k jídlu.Za dva dny jsem šla do sesterny s tím, že mě příšerně bolí bradavky. Namazali mi je a doporučili klouboučky. Než se mi bradavky zahojí. S kloboučky to šlo lépe. Pustili nás den před Vánoci domů. Řekla jsem si ,že sama vyzkouším polohu v sedě, která by mi byla určitě příjemnější než v leže. Vše bylo v pořádku. O pár dní později, se mi mé dítko začalo vztekat a nechtělo pít. Když jsem vzala odsávačku, tak jsem z jednoho prsa neodsála ani mililitr. Volala jsem mamči, ihned přišla. Přítel a jeho maminka mi přivezli Nutrilon pro nejmenší. Já jsem začala plakat a hodně, s tím že jsem jako matka selhala a nemám čím své dítě nakrmit. Ještě nyní mám stále slzy v očích. Babičky držely mé dítě. Přítel připravil mléko a já plakala v kuchyni, že jsem neschopná matka.Druhý den jsme hned zavolali laktační poradkyni, která ihned druhý den přišla. Poradila nám, ukázala i jednu příjemnou polohu pro mě na zádech a ukázala různé triky. Hned jak odešla, byla jsem hned spokojenější , že to vše půjde hladce a že mám konečně pohodlnou polohu při kojení. Bohužel jsem byla na velkém omylu. Ten den odpoledne mě začaly příšerně bolet prsa, ale nesnesitelně a začala mi být zima. Dopadlo to tak, že babičky zase dorazily staraly se o mé dítě a já se třásla zimnicí v posteli a s obrovskou bolesti v prsou. Horečky se vyhouply na 40 stupňů. Nebyla jsem schopná vnímat. Přítel mi dával obklady s octem každou chvíli. Dali mi jeden paralen, poté druhý. A stále mi nebylo dobře. Večer to přítel nevydržel a vzal mě na pohotovost. Dali mi antibiotika s tím, že mám stále kojit i když to bude bolet. Kojila jsem stále, ale mléka ubývalo a čím dál více. Kojila jsem , poté odsávala , dělala vše jak mi doporučila laktační poradkyně , nevzdávala jsem to. Do toho jsem měla rozdrásané bradavky. Při každém přisátí se mi kroutily prsty na nohou a chtěla jsem řvát bolestí. A to jsem si co chvíli bradavky mazala velmi dobrou mastí. Bez klouboučku jsem také zkoušela a nešlo to vůbec. Nakonec to dopadlo , tak že jsem přišla o mléko uplně. Prvně jsme dávali nutrilon. Popravdě to mléko mi vůbec nechutnalo. Zkusili jsme poté Sunar , který byl chutnější a malému více vyhovuje. Nelíbí se mi jen dnešní doba. Chápu a neodsuzuji všechny matky co kojí. Je krásné kojit přirozeně a bez problémů. Někdo se z toho dostane, ale někdo bohužel na to nemá sílu. Ale říci matce, která nekojí, že své dítě nemiluje tolik, jako ta co kojí je největší hloupost jakou jsem kdy slyšela. Lidi proboha vzpamatujte se . Jsme matky a neměly bychom se dělit na kojící a nekojící. Kojit je opravdu krásné a super, ale když to nejde neodsuzujte tu matku, že nekojí. My Vás taky neodsuzujeme . Byla jsem tento týden u dětské lékařky v čekárně. Vylezla ven maminka s miminkem. Postavila se do kouta, aby jí nikdo v čekárně neviděl. Namíchala mléko a dala ho ve flašce svému dítěti. Přísahám, ta matka stála v koutě v rohu , otočená čelem ke zdi a krmila své dítě. Šlo vidět, že se stydí. Ale proč se stydí? Protože když matka vytáhne flašku, tak se na ní některé matky dívají skrze prsty. Každý máme svůj názor a víme co je nejlepší. Pro mě třeba kojení je intimní věc. Vždy když jsem kojila, šla jsem bokem. Nechtěla jsem aby mě někdo viděl , nebo jsem si hodila alespoň plenu přes sebe. Prostě jsem stydlivější. Dneska matky kojí na veřejnosti. Nikdo je za to neodsuzuje, ale vy neodsuzujte matky s flaškou. Také jsem se setkala s názorem, že matka co dává umělé mléko je líná. Nevím jestli je lepší vzít dítě nakojit ho a během kojení většinou usne . Nebo připravit správnou teplotu vody, namíchat mléko, podat jej dítěti, odříhnout a poté uspat. Vím , že kojení je pro dítě nejlepší a že jej žádné jiné nenahradí, ale co když například matka nejí maso? Já mám třeba k masu odpor, je mi z toho zle a natahuje mě. Kdybych kojila a nejedla maso a určité vitamíny, nechyběly by ty vitamíny v mléku pro mé dítě? Sice jsou mému synovi jen dva měsíce. Ale doma jsme byli nemocní všichni, když řádily chřipky. Já měla dvoje antibiotika, protože jsem v noci moc nespala a nedokázala jsem se z toho dostat. Přítel taky tak. A malý? Malý je zdravý a vysmátý Já jako dítě byla na Feminaru a poté Sunaru. Jako dítě jsem nikdy a to opravdu NIKDY nebyla nemocná. Ve školce prý všichni onemocněli, ale já chodila vesele do školky. Každý večer mi tatínek nachystal mísu s nakrájeným ovocem a já byla zdravá a jsem do dneška. Pokud mě samozřejmě neskolí chřipka jako každého. Moje maminka mě milovala jako každá jiná matka své dítě. Do dnešního dne jsme nejlepší kamarádky a rozumíme si. Mám v ní obrovskou oporu a vím, že by za mě dala život. Tak jako já za ní. A přitom mě nekojila a máme ten nejlepší vztah. Takže nikdo mi nebude tvrdit , že když své dítě nekojíš, že své dítě nemiluješ tolik jako kdybys kojila . Chápu , že maminky dávají svou lásku tím, že své dítě májí většinou nonstop na prsu a dávají mu lásku. Ale já malého nakrmím a pak se mu věnuji maximálně. Hraju si sním, ukazuji mu nové věci , zpíváme si , povídáme a jsme stále spokojení. Jak já tak i mé dítě. Jeho usměv mi to dokazuje každý den a každou chvíli. Už ve dvou měsících krásně pase koníčky, drží dlouho hlavičku nahoře. Už chytá předměty do ruky a dává si do pusinky. Je velmi šikovný opravdu . Každé dítě je výjimečné. Ale jak říkám nelíbí se mi opravdu dnešní doba, protože podle některých matek , pokud nekojíš nejsi dobrá matka. A neudělala jsi vše co jsi mohla. Neříkám, že tohle tvrdí všechny kojící matky, ale najdou se i takové, které budou odsuzovat a dělat ze sebe nejlepší mámy. KAŽDÁ JSME NEJLEPŠÍ MÁMA NA SVĚTE !!! A DĚLÁME PRO SVÁ DÍTKA CO JIM NA OČÍCH VIDÍME.SPOKOJENÁ MATKA = SPOKOJENÉ DÍTĚ.

Video

Diskuze

Doporučujeme