Hledám kamarádku maminku v Ústí nad Labem

Berčí, já vim, že to neni daleko, já jenom nemam ráda trolejbusy, když mam kočárek víš =-O Mně naštěstí v noci spinká a budí se po třech hodinách na jídlo, ale hned ráno mu prdíky dávají zabrat. Teda ale stejně, jenom jednou za noc, závidím

@GodzillkaJmenuje se Tomášek . Bohužel i my trpíme na prdíky . Koupili jsme mu probiotické kapky a řekla bych, že je to trochu lepší. Přes den sice kvůli nim trochu brečí, ale v noci spí a budí sen jen jednou za noc a to na jídlo.Vždyť centrum je kousek, trolejbusem je to 11-12 min. Já jsem to dokonce jednou šla pěšky a trvalo mi to asi 30 min. a to jsem u toho telefonovala a nikam jsem nepospíchala. Je fakt, že dolů se jde lépe. Nahoru jsem už jela trolejbusem.

Ahojky, klidně se přidej teda, vy se máte, že jste obě ze Všebo, já jsem v centru sama Jak se jmenuje chlapeček?

Ahoj holky, snad nevadí, že se přidávám, ale i já jsem z Ústí nad Labem a také hledám kamarádku maminku na pokec a procházky. Do Ústí jsem se přistěhovala z Prahy. Mám 7 týdnu starého chlapečka a jsem ze Všebořic stejně jako Bobeška.

Důvod? Asi mělo, ale doktorka mi řekla, že je vše v naprostém pořádku. Ale možná to mělo spojitost s tím, že na pupeční šňůře byli dva uzly, fakt nevim. Nikdo ani neví, proč má postíženou pacičku, každej doktor řikal něco jinýho :(
No my taky neměli nic hotovýho, o všechno se postaral nakonec manžel s tchyní než jsem přišla z porodnice :) můžu se na ně ve všem spolehnout naštěstí :)
Na jakou operaci jdeš? :(
Mně malej brečí jen kvůli prdíkům, ale spíš jen tak pobrekává a kňourá, než že by doopravdy brečel. Taky si hledam a shánim infa o miminku, ale jak řikam, moje ségra mi hodně radí, za což jsem ráda, jinak bych byla v prčicích a malej by ze mě asi zešílel :)
No to lezení, pamatuju když začla lézt neteř, všude jsme jí musely hlídat, byla a je to malej čertík :) takže hodně síly do tohohle období ;))

V Duchcově jsme byli minulý rok na výletě a je tam moc hezky. Já přijela do Ústí taky kvůli manželovi, i když on bydlel taky na moravě, ale tady se narodil a vždycky se sem chtěl vrátit. Má tu kousek od Ústí babičku a máme v plánu tam někdy v budoucnu stavět. Jsme teď taky v podnájmu a navíc v garsonce, nějak jsme si minulý rok v dubnu řekli, že nám to pro dva stačí a přitom už se nám klubalo miminko, ale to jsme ještě nevěděli. Já bych ráda zůstala na moravě, ale tam jsme neměli nic a není tam ani práce. To si ani neumím představit, že by se nám malá narodila dřív, protože manžel je zvyklý dělat vše na poslední chvíli. Já jsem měla v těhotenství zase takové problémy, že mi někteří doktoři nedávali naději že malou donosím, ale dopadlo to dobře, teda aspoň s malou a mě čeká vážná operace na jaře. Ještě na to ale nějak nemyslím a těším se na vánoce. Hodně jsem si toho přečetla, i když to není ono, protože tu právě nikoho nemám a ani žádná kamarádka ještě mimi nemá. Taky jsme jezdili od začátku s kyčlema a museli mít široké balení. Navíc první tři měsíce byla malá hrozně uplakaná, fakt jsme si užili, hlavně manžel když vstával do práce. Vždycky říkám, že když se přežijou první tři měsíce, tak už to bude jen lepší. Teď zase začíná lézt, tak to bude taky sranda. A mělo to nějaký důvod, že se Ondrášek narodil dřív, nebo už se mu jen chtělo na svět?

Teda, to si kus od domova... to já jsem z Duchcova, to je kousek odsud.... Mno já šla nejdřív sem kvůli prvnímu manželovi na Severku, ale neklapalo to, a před rozvodem jsem se seznamila s mym nynějšim manželem, který je taky z Ústí, takže jsem se na čas odstěhovala zpátky k sestře do Duchcova a pak pár měsíců před narozením malého zase do Ústí, kde jsme si našly tady v centru podnájem.
To já bych byla taky nervózní, kdyby malému něco bylo. Stačilo mi, když nás pustily a pak se mu zase vrátila žloutenka a musely jsme každý den jezdit píchat do nožičky, jestli se mu to nezvyšuje, naštěstí to zvládnul. Jinak jsme byli u doktorky v pondělí kvůli zvážení, jestli přibírá a pro vitamínky... zítra pro změnu jedeme na kyčle s tchyní a tchánem. Takhle hned po narození je děsně toho lítání, to jsem si vůbec nedokázala představit.
Mně je 26, ale připadam si jak malá holka, pořád se někoho na něco ptam a pořád se něco učim. To, že se malej narodil o měsíc dřív, mě zastihlo úplně nepřipravenou. Jak to zvládáš ty?

Tak to se budem moc těšit, já tě úplně chápu s tím trolejbusem, protože to taky nemám ráda ani když jedu sama natož s kočárkem. Holky jsou hold parádnice, ale kluci mají taky svoje. Já jsem si teda víc přála prvního kluka a až pak holku, ale za chvilku se Terezce narodí bratránek, tak uvidíme. Akorát je docela daleko. Malá měla celý víkend horečku a trošku nás zlobí průdušky, už je to ale lepší a zítra jdem na kontrolu. Byla a jsem z toho trošku nervózní, protože nás nikdy až do teď nic netrápilo. Jinak je mi 24 a pocházím z jižní Moravy, a tady bydlíme necelé dva roky. Bydlela jsem na vesnici, takže městský život, kde navíc nemám nikoho z rodiny se mi zrovna dvakrát nelíbí, ale má to i výhody, že mi nikdo nekecá do života. A jak vy jste se dostaly zrovna do centra Ústí?

Děkuju :) Já si taky nejdřív přála holčičku, ale když mi řekli, že budu mít chlapečka, tak jsem tak nějak byla raději :) sestra totiž má téměř 2,5 letou holčičku a ona celý den nezavře pusinku a hlavně je hrozná parádnice a pořád si chce něco zkoušet a dokonce už malovat :)) A copak vám je? Brzy se uzdravte a třeba někdy můžu zajet do Všebo, až si zvyknu cestovat trolejbusem, zatim jsem z toho nervní :)