Maminka.czDiskuzeDěti a rodina

Hyperaktivita

Dobrý den, taky mátě někdo stejný problém? Tedy hyperaktivního neposedu? Jak se vám je daří krotit? Ve školce se to ještě "ztratilo", ale co náš Martin začal chodit do první třídy, je to dost "horor".
Celkem 24 odpovědí Zobrazit jako strom
Zajímavý příspěvek... leč časově i finančně náročný
Odpovědět To se mi líbí0
V Izraeli, v letovisku Eilat vychovali asi 13 delfinov, prvni tri byli privezeni z cerneho more-co jsem slysela, delali terapie pro deti s hyperaktivitou, par krat som videla co tie deti su schopne a jak vobec nedokazu rozpoznat nebezpecie, bol tam asi 4 rocny chlapcek ktory neuveritelne rychlo behal a jeho otec samozrejme sprintoval neustale za nim, alebo mala holcicka, ktora stale kricala a vsetkych okolo seba bila ale pri vstupe k delfinom do mora, zostali neuveritelne tiche a kludne a to rozcarovanie ked sa delfin priplavil k nim a nechal sa nimi pohladit to bol neuveritelny pohlad, bola som tam v roku 1999. Pocula som že aj kone dokazu ukludnit hyperaktivitu. Asi fakt zalezi jak zlozity je individualny pripad. vsetkym prajem pevne nervy a trpezlivost s hladanim tej pravej cinnosti, co deti zaujme, ukludni, urcite to je narocna cesta ale prinesie vysledky, tak ako to opisala Jagi <3
Odpovědět To se mi líbí0
ahoj,
já osobně mám dvou letou holčičku,ale je jak když v ní sídlí dáblík.Chvilku neposedí,nepostojí a pořád musí něco dělat:)
Já osobně říkám že když by byla jeden den hodná tak by další den její nahromaděná energie dokázala to,že by létala
Odpovědět To se mi líbí0
No coment
Odpovědět To se mi líbí0
:-$ =-O
Odpovědět To se mi líbí0
Děkuji za gratulování,čekali jsme na výsledky amniocintézy. Tak je to v poho a bude to holčička(vnučka).Je to hrozné nemůžu si na to zvyknout. Je mi sice 40 ale cítím se mladě. Navíc můj 11měsíční chlapeček mi dává sílu.
Tak Bren určitě se to časem zklidní,chce hooodně pevné nervy. Ale vyplatí se to.Myslím si,že tvoje dítko má jiné přednosti,rozvíjejte to. A naše dcera(14)byla úplný opak. Kam jsem ji posadila tam byla,strašně hodná. Byla jsem z toho nervózní než jsem si zvykla. No a teď máme pubetru Ale prosím pozor,připravte se na šílené žárlení,právě tyto děti to hodně a inteligentně přehánějí. Popíšu jindy. Tak se drž!!!
Odpovědět To se mi líbí0
Pro JAGI: ani nevíš, jak mi to pomáhá, protože já si už řekla to samé - nejde to změnit, musím se s tím smířit. I když je to hodně težké a každá trojka je vydřená několikahodinovým učením. Nebude to jiné, je nutné s tím počítat a netrápit se tím. A taky jsi mi dala trochu naději, protože už jsem četla mnoho článků, kde psali, že v pubertě se to mnohdy srovná. A taky možná ne, ale doufejme... taky čekáme druhé a tak přeji tobě i sobě, ať to druhé mimi je přece jen trochu klidnější a učenlivější.
Odpovědět To se mi líbí0
Pani - koukam, ze jsem to nejak zakrikla.
Odpovědět To se mi líbí0
Tak jsem rada, ze se diskuze ujala, prijemne jsem si pocetla. JAGI - gratuluju k vnoucatku i k malemu synkovi - doufam, ze bude klidnejsi a nebude Tě tak zapřahovat jako ten starší :). Jinak jsem se byla podivat i do diskuze, kterou zalozila Bren a hodne se tam ted diskutuje o tady jiz taky zminovanych hvezdicich, tak kdyztak nacerpejte inspiraci i tam, ale budu samozrejme rada, kdyz zustanete verne a hezky si tu popovidame.
Odpovědět To se mi líbí0
Omlouvám se ale chtěla jsem ještě podotknout,máme za sebou psychiatrii,psychologa i léčebnu ale jen jsme zkoušeli. Dnes je situace jiná,dnes vás poslouchají,dají vám na vše papír ale stejně si musíte pomoct sami. Ale nezapomenu na návštěvu jedné paní psychiatričky, syn si mohl sednout za počítač,byla jsem v šoku. A pak mi řekla:,,já to mám doma,musíte vydržet". JO ještě mi pomohla ,,joga",je to velký opak aktivity,syna jsem táhla vždy domů na zádech a tak asi tři dny jsem z toho čerpala. JE toho hodně.
Odpovědět To se mi líbí0
Tak jsem tady a napíšu pár rad anebo spíše jak jsem to přežila já. Psal se rok 1989 a narodil se nám těžkým porodem(kleště), s tím to taky souvisí,náš syn Jurášek. Strašně jsem byla šťastná,že byl zdravý . Jak pomalu rostl,v noci sebou házel,byl divoký,neúnavný a já vyčerpaná. Lidé kolem si ťukali na čelo co to vychovávám. Doktoři si nevěděli rady. Ve školce mi syna vyloučili,prý učitelka nezvládá jedno dítě,které je nevychované. Kamarádky mě zvali na návštěvu ale řekly mi:,,nech syna doma". Rodiče mi nepomohli nikdy a tak jsem zaala pátrat co vlastně znamená Lehká Mozková Dysfunkce. Hodně jsem četla a pak se mi dostala do rukou kniha,nevzpomenu si název,musela jsem ji vrátit. Ale pomohla mi. Musela jsem doma zavést pravidelný režim. Vstávání,bdění,hraní,papaní. Vše se musel naučit tak aby o tom nepřemýšlel co bude. Každá výkyvnost ,nejistota ho dostala právě do hyeraktivity,pak zkončil vyčerán a nemocný,pořád dokola. Taže,když přišel ze školy:vyzout,umýt,oběd,úkoly(jen po troškách-nedovedou se dlouho soustředit),pak hraní a ve stejný čas spaní. Když jsem chtěla jít s ním někam,musela jsemho na to připravit. Jakýkoliv výkyv byla katastrofa. Nechodila jsem často zakamarádkou ale za to jsem měla syna pod kontrolou. V pubertě se zklidnil až tak,že jsem ho musela vyhazovat ven. Neříkám,že to bylo lehké ale poslouchal mě,vnímal. A teď vím,že odříkání a věnování synovi se vyplatilo. Dnes je dospělý a čeká miminko(on zrovna ne...) Tak to bylo hodně ve zkratce ale na konkrétní dotazy ráda odpovím. Chce to pevné nervy!!!!!! Mám teď skoro ročního chlapečka a než jsem šla do porodnice,jsem říkala,že kdybych si to měla zopáknout,raději ho nechám v porodnici:)))) No to asi ne,jsem vyučená hodně. Takže se klidně na mě obraťte. Pevné nervy!!
Odpovědět To se mi líbí1
Ahoj děvčata,velice vás chápu!!! Můj syn(20let) prošel těžkou hyperaktivitou!! Večer si tady sednu a napíšu pár rad,snad někomu pomůžu.
Odpovědět To se mi líbí0
Ahojky, tak jsem se ptala v lékárně a prý jsou v pořádku (co se týče složení ) a lidi si je pochvalují..Tak jsem zkusila koupit jedno balení a uvidím co to udělá
Odpovědět To se mi líbí0
Jojo, souhlas, když je dítko zdravé, je to to nejdůležitější :)
Odpovědět To se mi líbí0
Tak sem potom prosim napis, co Ti pověděli, taky mě to zajímá.

No ono asi nic jineho nezbyde nez to smireni. Je pravda, ze jsme na tom porad dobre, kdyz jsou decka zdrave.
Odpovědět To se mi líbí0
Ahoj, osobní zkušenost nemám, ale taky jsem o nich četla. Prý fungují výborně. Zeptám se na ně v lékárně a dám vědět...:)
Odpovědět To se mi líbí0
To už asi jedině nějaký prášky na sklidnění :) Ikdyž u nás by nezabralo asi ani to. Teď jsem někde četla o nějakých hvězdících, nemáte někdo zkušenost?
Odpovědět To se mi líbí0
@Terča Já mám jednu radu nad zlato - smířit se s tím. Já vím, lehce se to říká - ale moje dcerka už má devět a teprve až teď jsem se definitivně smířila s tím, že mám doma človíčka nesamostatného, nevzdělavatelného, který mi nosí ze školy trojky a čtverky, človíčka nepořádného, co se nejlépe cítí v pořádně neuklizeném pokoji, človíčka nezručného, s ručičkami levými, přecitlivělého a často hodně protivného. No a je klid, moc mi to pomohlo, našla jsem vnitřní klid, už nemám ty stresy, už se neptám, kde jsem udělala chybu...a všímám si najednou, že i dcerka je spokojenější a klidnější. Kdoví, kolik stresů jsem sobě a jí způsobila sama tím, jak jsem se stále snažila jí převychovat. Fakt to nejde. Hlavně že se máme rádi a často se doma spolu smějeme.
Odpovědět To se mi líbí0
Ahojky máme taky hyperaktivní dítko s hyperkynetickým syndromem a slovo utahat nezná Jinak vám budu vděčná za jaký koliv recept na našeho neposedu Vyskošeli jsme snad uplně všechno aromaterapii,bylinky,homeopatii ba dokonce jsme byly i u léčitelky a v neposlední řadě i doktory ale vše mělo ohlas jen chvíli!!!Nejhorší je že malej hrozně závislej na mě a pořád se hrozně všeho bojí nechce nic podnikat sám a to mě ubíjí nejvíc!!! :'( :'(
Odpovědět To se mi líbí0
Odpovědět To se mi líbí0

Diskuze

Doporučujeme