Maminka.czDiskuzeSex a vztahy

Kdo z nás je vlastně sobec?

Ahoj, mám poměrně jasnou představu o životě, o tom, kde a jak bych ho chtěla trávit. S přítelem jsem spolu 2 roky, jsme zasnoubení a bydlíme ve vlastním bytě. On studuje, chodí do práce a má poměrně slušný plat. Já chodím do práce a plat mám menší. Podle přítele je v pořádku, že platí hypotéku na byt, který je celý psaný na něj, platí si leasing na auto a kupuje si na sebe oblečení. Já platím služby za nás oba, dělám nákupy, a přesto z výplaty ušetřím víc než on. Chtěla bych si koupit autíčko, na nákupy a všechny popojížďky a abych mohla občas bez prosení (které je mi vždycky stejně k ničemu), jet za kamarádkami, které jsou všechny mimo náš okres. Podle přítele ho nepotřebuji, do práce to mám kousek, nákupy můžeme dělat spolu, jen musím VŽDY počkat než přijede z práce, abychom jeli spolu (takže žádný výlet do sousedního města za hadříky), a za kamarádkami můžu jet hromadnou dopravou (za kamarádkou do Bystřice jsem jela 5,5hodiny a krom letadla sem jela snad vším) .. a auto mi půjčí, když ho nebude zrovna potřebovat... jenže jezdí denně do práce, busem nepojede, protože není socka (ale já můžu .. jsem pro něj tedy socka?) jednou za dva týdny jezdí do školy a také nepojede busem, to je moc daleko (45´cesta) a když do školy nejede, tak si nesmím nic plánovat, protože to je čas pro nás dva ... a další důvod, proč si nemůžu koupit auto je to, že cituji .. :" okradeš náš společnej rozpočet.., stojí to peníze, pojištění, benzín, když se něco posere..."Podotýkám, že do JEHO bytu (velmi rád zdůrazňuje svoje vlastnictví) jsem zaplatila polovinu nově pořizovaného vybavení, starám se o prádlo, jídlo a úklid a nemám jediný halíř dluhu. Auto si hodlám zaplatit sama a od něj nechci vůbec nic.Je to opravdu tak moc?
Celkem 8 odpovědí Zobrazit jako strom
Ahoj, chápu jak se cítíš . Můj manžel mi také neustále vše vyčítá a v našem případě to opravdu přehání. Z jeho platu platí byt, hypotéku a své dluhy (blbosti co si musel nutně pořídit), já mám mateřskou (6000kč) a z toho kupuji vše na domácnost, jídlo a živím vlastně všechny včetně jeho. Jelikož už nedokáže své dluhy splácet tak chce ještě abych mu platila ze své mateřské dluhy. A jídlo pro děti??? nezájem Všechny mé našetřené peníze jsem mu musela dát a platit, vše co jsem si přivydělala k mateřské mi také vyčítal a musela jsem dát na dluhy. Když něco koupím dětem a nedej bože sobě - už mi to vyčítá. Ale že svůj malý plat utrácí za cigarety, alkohol a musí jezdit do práce autem (které je moje), protože to má 20minut pěšky a tím pádem neplatí nic, protože nemá z čeho. To je v pořádku....Zkrátka vím, jaké to je, když jsou z penězy problémy, ať už jsou jakékoliv....
Odpovědět To se mi líbí0
Myslím si, že teď to už zbytečně hrotíš. Popravdě nevím co očekáváš za názory v této diskusi. Pokud se chceš rozejít a žít celý život sama, tak podobné diskuse navštěvuj. Každý ti bude hustodémonsky radit, že si nemáš nic nechat líbit, že máš koukat sama na sebe a podobné kecy, protože lidé tady vidí pouze tvůj pohled na věc. Přitom v reálu by se ty lidi tady chovají uplně jinak, než jak ti tu radí. Osobně si myslím, že v první řadě je chyba u tebe. Neříkej, že jsi to zjistila až teď, že je tvůj přítel takový. Pokud ano tak jsi do sebezahleděná a nikdy jsi mu nevěnovala pozornost. Pravděpodobně už jisté názkaky mamonářství se u něj museli projevovat už nazačátku. A právě tyto náznaky jsi měla eliminovat, dokud se neprojeví v plné síle. Tím že si pořídíš auto, bude okrádat váš vztah hlavně o společný čas, protože budeš věčně někde trajdat. Pokud ne a jela by jsi autem jen občas, tak auto nepotřebuješ. Peníze za auto, benzín a pojištění nejsou až tak markantní jak ostatně ukazuje http://www.povinne-ruceni.com/ Ty by sis hlavně měla ujasnit, zda chceš vztah nebo auto, protože to je to oč tu běží. A myslím si, že pokud si toto nevyjasníš, tak to bude mezi vámi jiskřit. Na tvém místě bych se snažila domluvit se s ním na nějakém kompromisu. Jednou dvakrát do měsíce ti auto může půjčit, ty si objedeš co budeš potřebovat a nebudeš muset kupovat auto.
Odpovědět To se mi líbí0
@Katchitka Milá Katchitko,když se snažíte postarat o své potřeby ve Vašem vztahu a partner Vám na to říká, že to cítíte špatně, pak to něco vypovídá o kvalitě jeho vztahu k Vám. Když nebere vážně Vaše potřeby teď, jak vážně by je asi bral, kdybyste byla na mateřské se dvěma dětmi zavřená v JEHO bytě? Mám neblahý pocit, se pokouší ovládnout Vaše myšlení a city. Pokud není po jeho, pak jste označena za "zlou". To je dost typický manipulativní přístup. Kdysi jsem sympatizoval s feministickým hnutím a přiznávám, že manželství mě z toho úplně vyléčilo . Pořád ale zastávám názor, že lidem se spolu lépe žije, když se na společných věcech rovnoprávně domlouvají a nechávají si i trochu prostoru pro nějaké soukromé záležitosti, když si vzájemně pomáhají a podporují jeden druhého v jeho vlastním rozvoji. O to s manželkou usilujeme. Někdy tvrdě narážíme na vzájemně odlišné názory a potřeby, ale snažíme se to nějak k oboustranné spokojenosti řešit. Mám však pocit, že jediná možnost, kterou Váš partner poskytuje Vám, je dělat věci podle jeho přání. Věta "mám práci a školu... na nic jiného nemám teď čas.." mi zní taky dost nebezpečně. Nějak v tom výčtu zapomněl na Vás. Pokud zvažujete, jestli odejít, nebo dát tomuto vztahu šanci, promítněte si tyto jeho postoje do doby za několik let... on dokončí školu, bude pracovat, možná přijdou děti. Jak byste se v tom cítila, kdyby nadále projevoval podobné postoje? Ptejte se i jeho, jaký by se mu líbil způsob rodinného života, nebo jak si představuje, že bude Vaše rodina v budoucnu žít. Zkuste se zajímat o to, v jaké atmosféře Váš partner vyrůstal, a jak to sám hodnotí. Asi ne všechno, ale něco z toho, bude mít tendenci se nějak uplatňovat i v jeho budoucím manželství. A to i v případě, že sám hodnotí vztah a vlastnosti svých rodičů kriticky. Když někde žijeme dvacet let, tak se do hlubin naší duše zapíšou určité postoje a způsoby jednání, ať už chceme, nebo ne.Doporučuji taky nahlédnout do knížky s názvem Bláznivá láska od Johnsona a Murrayové http://www.martinus.cz/ Je to o problémových osobnostech lidí a důvodech, proč nás tyto osobnosti přitahují, jsou tam i doporučení, jak s nimi jednat a je probrána i otázka, jestli je pravděpodobné, že se někdy změní. Jsem přesvědčen, že máte na víc, než žít pod něčí totální nadvládou. P.
Odpovědět To se mi líbí2
Ahoj, dovol, abych i já napsala svůj názor. Možná nerada to budeš číst, ale i já tot vskutku zažila se svým tehdejším přítelem, teď jsem dva měsíce od něho pryč a mám s ním dokonce 4,5letou dcerku. Jsem velmi mladá, bohužel to co jsi vše napsala i já od něj slýchávala téměř denně, ač mi to bylo líto, snažila jsem se opravdu moc a věta: " Tohle je můj barák a vše platím já a ty "jen" jídlo, tak jak je možné, že sis koupila nové boty? " (mimochodem za vlastní peníze a jednou za měsíc)...bylo toho opravdu moc, neustále jsem slýchávala jak jeho barák je skutečně jen JEHO a já asi "jen" na návštěvě a že byt mám u rodičů (který mimochodem nemají v OV, platí nájem) a tak podle jeho slov, když jsem neudělala, to, co se mu líbilo, tak mi s klidem řekl: " sem ke mně do baráku tě přehlásím na trvalý pobyt, až se mi osvědčíš".. doteď, když si na to vzpomenu, tak mi tečou slzy...Takže i já v podstatě po bývalém partnerovi nic moc nechtěla a auto mi kdysi kupoval v Německu, měl to být dárek k Vánocům, ale při rozchodu mi řekl: Vánoce ani spolu nezažijem, tak to auto nedostaneš!..S autem jsem jezdila pouhý měsíc. Přítel si Tě neváží, je bezcharakterní a pokud nedělá kompomisy, nikam to nevede, akorát byste se oba trápili...
Odpovědět To se mi líbí3
@Paul Milý Pavle, děkuji za Váš velmi obsáhlý vzkaz.. :)Co se týče vlastnictví bytu, tak jsem mu již navrhla, aby jsme byt rozdělili a podíleli se na hypotéce, to odmítá. Ano, nelíbí se mi, že si nesmím nic plánovat v době, kdy on nic nemá. protože ne vždy mají čas kamarádky, když si něco naplánovat smím. Upřímně cítím, že jsem se nechala ochudit o vlastní život, což jsem mu řekla, ale řekl mi, že jsem na něj zlá ... jaksi jsem nepochopila proč ... na čas se to uklidnilo, ale cca od září jede zase tu svoji volnočasovou diktaturu...Jsem poměrně dost komunikativní osoba a svoje dojmy, pocity a vše co se partnerství týče, neváhám dávat najevo. Jenže on nepřijímá to, že něco beru jinak, než on. Pokaždé, když jsem s něčím přišla, tak mi řekl, že " TO CÍTÍŠ ŠPATNĚ " snaha vysvětlit mu že každý cítíme věc jinak, není špatně. Je to jako kdybych byla Budhistka, on Křesťan, a já mu řekla, že jeho náboženství je špatné, že takto věřit nelze. Ani tak to nepochopil a byla sem ta zlá .. opět.O partnerské poradně jsem uvažovala, ale po jeho nedávném prohlášení ... " mám práci a školu... na nic jiného nemám teď čas.." mě přesvědčilo o tom, že tenhle návrh by neprošel a doma by bylo ultra dusno ...Dnes jsem se potkala s jeho sestrou a zašly jsme na kávičku... sama nadhodila jeho nesnesitelnost a věc jsme prodiskutovali, přeci jen ho zná jinak než já a byly my dány určité typy, které by mohly pomoct k návratu jeho okouzlujícího já a dát ho zase do kupy, nicméně mi taky řekla, abych si to rozmyslela a zvážila, jestli mu ten čas znovu dám ...
Odpovědět To se mi líbí0
@Bonulí Ano, pro korunu by si nechal vrtat koleno, podpantofláctví ještě úplně nepropuklo, nechala jsem se tetovat i přes jeho protest a není to žádná malá kérečka. Snaha vysvětlit tu byla, ale nedopadlo to dobře, začne vidět rudě, obviní mně, že jsem na něj zlá a hučí a hučí a hučí .... já v tu chvíli přestanu komunikovat, řeknu mu, ať příjde, až se uklidní a budeme to moci probrat v klidu... tak přijde, se smutnýma očima a jen to začneme rozebírat, opět se rozjede... a hučí znovu
Odpovědět To se mi líbí0
Ahoj, můj názor je ten. že tvůj přítel je mamonář a sobec s v velkým "S". Dle mých životních zkušeností dopadneš jako podpantoflák. Pokud s ním chceš zůstat asi bych mu honem rychle vysvětlila.....
Odpovědět To se mi líbí0
Dobrý den, je mi líto, ale vypadá to že váš přítel má věci týkající se vašeho společného vztahu (a zejména jeho finanční stránky) pevně ve svých rukou, což by asi nevadilo, kdybyste to tak chtěla. Ale podle nadpisu vašeho příspěvku to vypadá, že si to až tak moc nepřejete. Kdybych byl na vašem místě, nelíbilo se mi např. to, že si nesmíte nic plánovat o víkendech, kdy on nejede do školy, protože, jak tvrdí, je to čas pro vás dva. Ano, mohl by to být váš společný čas, kdybyste se na tom spolu domluvili, ale zdá se mi, že to u vás není věc domluvy, ale on vám to diktuje. Lidé jsou různí a některým to třeba tak vyhovuje, ale mně v tom popisu vašeho vztahu chybí trochu víc rovnoprávnosti. Zkuste s vaším přítelem probrat, jak si představuje společné hospodaření po vstupu do manželství, jak vnímá Vaše právo na to mít pro sebe nějakou část volného času a jak Vám chce pomoci v tom, abyste se mohla setkat se svými kamarádkami. Zkuste se ho zeptat, zda by při vstupu do manželství na Vás napsal půlku SVÉHO bytu a možná vám to pomůže si ujasnit, jak moc je Vám oddaný. Mám spíš obavu, že jak si teď nárokuje váš čas, a zároveň vám znemožňuje (nebo určitě teda nepomáhá) si udržovat a budovat vlastní zájmy a vztahy, může si časem nárokovat víc ("okradeš náš spol.rozpočet"), chtít vás mít na sobě závislou. Měla byste si s ním vážně promluvit a dát mu najevo svou nespokojenost s tím, jak se k vám v těchto věcech chová. Pokud o tom nebude chtít v klidu hovořit a nějak se domluvit, mohlo by to znamenat, že to není vhodný partner. Nebojte se toho. Teď je přece doba, kdy si máte ověřit, jestli s ním chcete vstoupit do manželství nebo ne. Lépe je ztratit dva roky chození, než pak trpět celý život a nepřímo způsobovat utrpení např. i dětem... Moc bych vám chtěl doporučit, nebojte se, zajděte si do nějaké manželské a rodinné poradny a promluvte si o tom s poradcem nebo poradkyní. Myslím, že vám potvrdí, že to není v pořádku. Jestli je váš přítel OK, tak tak tam klidně zajde s vámi a bude se podílet na tom, aby se věci vyřešily k oboustranné spokojenosti. Držím pěsti.Pavel
Odpovědět To se mi líbí1

Diskuze

Doporučujeme