RE: Když děti nechtějí jíst aneb máme doma malého "nežerku"

V této oblasti jsem hodně čerpala ze zkušeností své babičky. Říkávala, že u plného stolu ještě nikdo nikdy hladem neumřel a v tomto duchu vychovala své děti a vnoučata. Kdybych to měla shrnout do bodů, vypadalo by to následovně.
1. V oblasti stravování nastavit pravidelný režim, 5 jídel denně, pokud možno ve stejnou dobu.
2. Dodržovat jakési jednoduché rituály: společné prostírání stolu, chystání příborů, pití. Pokud to jde, mít alespoň jedno společné rodinné jídlo denně, pokud to nejde, tak alespoň o víkendu.
3. Vařit různorodou pestrou stravu, servírovat "pěkně pro oko", raději menší porce. Nevařit to, o čem víme, že dítě opravdu nesnáší (každý z nás takové jídlo má).
4. Spolupracovat musí celá rodina, protože malé dítě se hodně učí nápodobou. Pokud tedy tatínek třeba odmítne jíst špenát nebo salát, obvykle ještě s nějakou "vtipnou" průpovídkou, je pravděpodobné, že dítě si to zapamatuje a bude se chovat také tak.
5. Jíst zároveň s dítětem, pokud se ono v jídle jen vrtá, nenechávat ho u stolu sedět po tom, kdy dojedí ostatní členové rodiny. Je potřeba mu jasně a klidu oznámit, že doba pro jídlo teď skončila, odebrat mu talíř a poslat ho od stolu. Zároveň se dítě musí dozvědět, kdy bude další jídlo a také to, že do té doby nic jiného k jídlu nedostane.
6. Teď to nejdůležitější: dodržet předcházející a mezi jídly nic dalšího dítěti k jídlu nedávat, i když žadoní. Pocit hladu mu po tu krátkou dobu neuškodí. Případně, když už je hlad veliký, podat následující jídlo o trochu dřív. V každém případě ale dítku vysvětlit, že hlad má proto, že nejedlo předchozí jídlo.
7. Od začátku dítko seznamovat s patřičným chováním u stolu, naprosto netolerovat např. úmyslné rozhazování jídla po stole, okázalé ošklíbání atd.
8. Za každé v klidu snězené jídlo dítě pochválit. Nedělat z jeho nejezení vědu, neřešit to před dítětem s kamarádkami, babičkami atd.
9. V žádném případě dítě do jídla nenutit, ani neodpoutávat jeho pozornost třeba televizí nebo tabletem. Pokud dítě jí, tak to musí být jediná činnost, které se v té chvíli věnuje.

Tenhle model funguje v naší rodině už po generace. Protože s tím začínáme brzo a děti se tímhle způsobem už učí samostatně jíst, tak jsme mezi batolaty žádného vyloženého nejedlíka neměli pokud mi paměť sahá.
Kamarádka to vyzkoušela na své tříleté dceři, která byla opravdu hrozná frfňa. Holčička už zhruba po třech dnech začala chápat, o co jde a po měsíci jedla bezproblémově.