nedonošená miminka

Ahojky, já jsem 19.12.09 porodila ve 32týdnu holčičku, porodní váha 1100g měřila 40cm ! (je mi 26let a jem prvorodička)k porodu doslo kvůli preeklampsii, kterou mi zjistili 17.12.! Ihned mě poslaly do nemocnice, kde mi zdělily, ze možná dojde k porodu! Absolutně to pro mě bylo neuveritelné, neměla jsem žádné komlikace a najednou jsem už měla rodit??? No převezl y mě do Mostu, kde mi řekly, že miminko budem ještě udržovat(píchat kortikoidy a tak) ale najednou při ozvách se na mě vrhly a císařem mi malou vyndaly! Byl to neuvěřitelnej šok, když jsem se brobudila z narkozy! Přitel za mnou ihned přijel,a šel se podívat na malou! Já jsem ji viděla až za 3dny! Při pohledu na ní jsem šla k zemi! Síleně jsem plakala, myslela jsem si ,že jsem jediná na světě, kdo má takhle maličký miminko! Přestehovaly mě z pooperačního na pokoj k maminkám, které tam také byly s malými mimi, a hned se mě ujala Věra, která mi začala vyprávet , jak jsou oni na tom a jak na tom byly tamti a tak! V tu chvíli jsem se styděla, opravdu techto případů je spousty, ale člověk neví , když o tom nikde neslyšel!!! No zůstala jsem s malou v nemocnici, byly jsme tam přesně 61dní! Bylo to šílený , malá prodělala težkou infekci, kterou ale díky pohotovým sestřičkám včas zjistili a nic vážného se dál nedělo! Každý denj sem byla vzhuru 17hodin z toho 12hodin jsem byla u malý! Byla to nádhera sledovat jak roste, jak se z toho maličkýho šarpeje stává buřtík! Při váze 2,4kg nás propustily domu! Jája je v pořádku a tedka uz si uzívame toho prcíka doma! Chci ti jen řici , že musíš věřit že bude vše dobré! O stresu, který prožíváš vím svoje! Já jsem se opravdu hroutila, ale když jsem se rozhlídla, viděla jsem že může být i hůř, tak jsem Jáje držela palečky a věřila! Jinak co se týče psychické podpory, v Mostě mazec, absolutně je maminky nezajímaj ! psychická podpora tam opravdu pro maminky chybí!!! Ondrášek je maličký, a moc mu držíme palečky!!!