RE: Nevim jak dal

Ano, nemám zcela stejný problém, ale obdobný. Sice máme s mužem a synem své vlastní bydlení, ale na mámu (babičku) jsme dost odkázani, hlavně, co se hlídání týče. Vztahy nás dvou (matka, dcera) nejsou zdaleka ideální, spory jsou na denním pořádku. Přesně jak píšete. Nic neděláme dobře, vše by dělala lépe, dítěti zakazujeme věci, nedáváme mu tunu sladkostí....pořád dokola. Vyhrocené situace jsou na denním pořádku, ale musíme je se zatnutými zuby chtě nechtě překousávat, protože když není to, co chce babička (matka), tak slyšíme stále tu stejnou frázi. Nelíbí se Vám,, tak hlídat nemusím. Je to hodně vysilující a stresující, zatím bohužel taky nevíme, jak z toho ven. Jediné pozitivum je, že jí má náš syn rád (proč by taky neměl, když mu vše dovolí, a rodiče jsou pak ti hnusní "tyrani", kteří se ho snaží vychovávat. Je to více méně zapeklitá situace, z které není moc východisek. Pokud nemáte hodně peněz (což píšete, že nemáte). Nevím, jediné, co možná by šlo poradit, co jsem viděla, že se v dnešní době už začíná dělávat, je pronajmou si byt s někým cizím. Třeba s nějakou maminkou s dítětem, která je taky sama a neutáhne sama nájem. Není to sice optimální, ale co vy víte. Možná v nové spolubydlící najdete i novou kamarádku s podobným osudem nebo životním údělem. Přeji hodně zdaru v řešení nelehké situace.