Maminka.czDiskuzeDěti a rodina

Prarodiče a vnoučata na dovolené

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Od jakého věku jste dávali starším prarodičům děti samotné na dovolenou? Ptám se proto,že dcera 4,5 roků nikdy nebyla sama bez mámy nebo bez táty a prarodiče teď dceři na straně říkají, že s nimi pojede na dovolenou. Mě to připadá nesmysl, když dcera ještě u nich nespala ani přes noc,myslím,že by si měla nejprve zvyknout tam sama spát a postupně to stupňovat. Mám trošku obavy,protože oba dva mají cukrovku a nejsem si jistá, že by bylo dobré dát tak malé dítě do ciziny. Děkuji moc za názor .
Celkem 2 odpovědi Zobrazit jako strom
Pavlinko jak to tak ctu tak mi pripada ze nejvetsi problem s tim mas ty. To ze rodice resi dovolenou s vnuckou po strane podle mne znamena, ze maji obavy tebou o tom mluvit primo. Mozna jsi moc uzkostliva matka a tvoje okoli to vidi ale ty ne. Proc resis cukrovku rodicu? Jestli ji maji kompenzovanou a dodrzuji zivotospravu tak nevidim problem. Stejne tak nechapu proc by skoro petilete dite nemohlo jet do zahranici. Asi by bylo na case abys konecne prestrihla pomyslnou pupecni snuru kterou k sobe porad poutas svoji dceru. Uvidis ze to bude prospesne pro vsechny.
Odpovědět To se mi líbí1
Ahoj Pavlíno,moje děti přes noc bývaly u babiček samy již od útlého věku, třeba když jsme šli s manželem na ples. Dcery to zvládaly bez problémů, naopak se na to vždycky velmi těšily. Na více dnů bývaly u babiček zhruba od 3 let, takže bych je ve 4,5 letech s prarodiči na dovolenou klidně pustila.Tvoje dcera je jiný případ. Ve 4,5 letech nebyla ještě nikdy sama bez rodičů. Tam jste možná trošku zaváhali, protože v tomhle věku už by podle mně měla takovou zkušenost mít. Čím bude starší, tím si bude na takovéhle věci hůř zvykat, takže bych to moc neodkládala. Přespání u prarodičů na 1 noc bych spojila s nějakým výletem, nebo jinou zábavou a postupně bych prodlužovala i počet nocí bez maminky. Podle toho, jak to bude probíhat bych řešila dovolenou, ale rozhodně bych ji hned nezavrhovala. Důležitý, možná i nejdůležitější je ale tvůj přístup k věci. Možná se mýlím, ale z tvého dotazu cítím úzkost. To není dobře. Malé dítě dokáže velice dobře vycítit rozpoložení matky a podle toho se pak chová. Takže k věci přistupuj velmi pozitivně, ber to jako první krůček k postupnému osamostatňování své dcery. I pro tebe z toho přece plynou výhody, můžete mít po dlouhé době s manželem třeba víkend jen pro sebe, nebo si uděláte s kámoškama dámskou jízdu atd.
Odpovědět To se mi líbí1

Diskuze

Doporučujeme