Tatínek u porodu

Manžela jsem nenutila, nechala jsem rozhodnutí na něm. A chtěl být u porodu se mnou. Ani jeden z nás nebereme porod jako něco tak intimního, aby u něho nemohl být přítomen jako otec, vždyť se mnou předtím prožil tolik intimních chvilek a je to i jeho dítě. Při prvním porodu tam se mnou nebyl celou dobu, protože musel pracovně odjet, takže mě v noci přivezl do porodnice a potom se vrátil asi ve 13 hodin, dcerka se narodila 16.40, takže to nejdůležitější stihl. A pak se mnou zůstal až do doby, než mě přivezli na pokoj, podíval se na ošetřování miminka, pomohl mi s jídlem a ve sprše. Rozhodně to hodnotíme oba pozitivně, já jsem byla ráda, že jsem tam nebyla sama a taky že viděl, co žena musí při porodu všechno vytrpět. Váží si mě zato, že jsem to zvládla. A on sám říká, že to byl pro něj nejsilnější zážitek v životě. Dokonce měl v očích slzy, když mi malou dali na bříško a ona na něj vyvalila svoje velká černá kukadla. V druhé části porodu mi seděl u hlavy a držel mě za ruku, takže neviděl nic z toho, co se dělo "dole". U druhé dcery to bral úplně automaticky, že tam bude, přivezl mě do porodnice asi v půl druhé v noci a ve 3 už byla malá na světě, dokonce i přestřihl pupeční šňůru, což u první dcerky nedělal. Pak se mnou byl ty 2 hodiny na porodním sále i s miminkem a když mě pak odvezli na pokoj, odjel domů. A jinak my platili 500,-. :-[