Těžké rozhodnutí

@Monikaje to tvé rozhodnutí musíš bojovat, prcek už je na světě a i kdyby jsi zůstala sama a nepodporovali tě ani rodiče tak se nechá snad něco vymámit ze sociálky a alimenty drž se

@MonikaMilá Moniko,gratuluji,že jste si děťátko nechala a nebojte se!!!Myslím na Vás a kdybyste potřebovala babičku,která má ráda děti a sídlí v Brně,tak se hlásím do služby.Uvidíte,že v organizacích,které jsem Vám vypsala Vám poradí.Všechny bláboly o ,,zničeném " životě hažte za hlavu a věřte,že vše dobře dopadne!Hlavně ať jste zdraví Vy i to maličké,které Vám roste pod srdcem.Jednou Vám ten človíček poděkuje,že neskončil někde ve zdravotnickém odpadu..... Víte kolik žen by za takový klíčící život dalo hory peněz,a co všechno podstupují kvůli tomu aby otěhotněly?Kromě toho, po potratu by se Vám taky mohlo stát,že až byste dítě chtěla mít,tak už by to nešlo.Měla jsem kolegyni,která právě kvůli tomu,že prodělala potrat, nemohla podruhé otěhotnět.

@Lenka z Brnamiminko jsem si nechala, sice neustale posloucham jak jsem si znicila zivot, ale na potrat jsem nedokazala jit...nwm jak to vse dopadne, drzte nam palce at jsme zdravy a ja jen doufam, ze na nej nezustanu sama...

Milá Moniko, teprve dnes jsem čirou náhodou objevila Vaši zprávu.Doufám,že není pozdě a ten malý človíček,kterého máte pod srdcem ještě žije.Doporučuji kontakt na Hnutí pro život tel.800 108 00linkapomoci.cznesoudimepomahame.czmodlitbyzanejmensi.czMyslím na Vás!!!Potrat nikdy!!!Postpotratový syndrom by vás tížil celý zbytek života.Nebojte se to zvládnete!Jmenované organizace v tom mají velké zkušenosti.Držím Vám palce Lenka Kuchařová,Brno

Eva: Myslím, že je docela nespravedlivé se rozhodovat o potratu dokonce na základě charakteru otce. Ten tvoreček nemůže za případné nedostatky svého otce, proč ho tedy trestat? https://www.youtube.com/watch

Ještě bych skusila "osodnovat" situaci v přítelově rodině. Jakkoli to bude určitě strašně náročné, šla bych s přítelem za jeho rodičema "do jámy lvové" a celou situaci bych s nima osobně probrala. Máš tři možnosti jak to dopadne - 1. úplná katastrofa, kde si kdovíco zaslechneš na svoji adresu, v tom případě to skus těch pár hodin vydžet a zapomenout, 2. zjistíš, že máš pro sebe a dítě laskavou podporu (druhou rodinu), případně že vám pomohou i finančně nebo s hlídáním, 3. něco mezi tím. Případně skus získat podporu někoho jiného z vlastní rodiny (babička, teta, a podobně).

Ahoj. Pokud je tvůj přítel fajn člověk (není to nějaká osudová chyba, kdy bys zjistila, že je to alkoholik, sobec, narkoman, asociál a podobně - ty vlastnosti by totiž teoreticky mohlo podědit i dítě), tak bych jako první možnost viděla si dítě nechat. Ono kolikrát i budoucí babičky a dědečkové původně rozhodnuti pro potrat po narození dítěte "otočí" a jsou hrozně rádi, že ho mají. Finance bych se snažila vyřešit přes nějakou charitu. U nás ve městě funguje poradna pro ženy a dívky v obtížných životních situacích, tam by ti určitě poradili i ohledně rozhodování i financí. Nejhorší je asi to bydlení a jídlo. Kočárek a oblečení a podobně se určitě dá sehnat použité za levno v bazáči nebo v charitě. Ještě existuje možnost, že by si tě nějaká rodina na chvilku "adoptovala" a psychicky ti pomáhala překlenout to období těhotenství a porodu, když nemáš zázemí ve vlastní rodině. Tuto službu by ti mohli sprostředkovat právě ty poradny pro ženy a dívky. Existují ještě i nějaké azylové domy, ale to nevím jak funguje. Jako druhou možnost bych volila anonymní porod. To znamená, že v nemocnici bys porodila aniž by znali tvé jméno a dítě by šlo hned k adopci (ani ho nemusíš vidět). V dnešní době je asi 20% párů které nemohou přirozenou cestou počít dítě a zdravých dětí slušných rodičů je málo (samé postižené nebo jinak hendikepované děti), kritériá pro adopci pro rodiče jsou přísná, takže by se miminko dostalo k lidem, kteří by se o něj krásně starali a ty bys měla dobrý pocit, žes někomu udělala nepopsatelnou radost. I když období těhotenství a porodu bude pro tebe určitě těžké, hlavně s ohledem na to "co si pomyslí sousedi" a ostatní, ale ve výsledku by toto řešení bylo dobré pro tebe, dítě i adoptivní rodinu. Potrat bych na tvém místě (pokud nejsou nějaké zdravotní důvody, nebo pokud přítel není magor) nevolila, vypadá to jako nejjednodušší řešení, ale ve skutečnosti může znamenat značné psychické problémy (postabortivní syndrom - najdi si na netu), i zdravotní komplikace po výkonu. Na tvém místě bych se ptala, když budu stará, co bych si přála, abych tenkrát udělala? Třebas možnost anonymního porodu ti připadá nevýhodná, 8 měsíců bude pro tebe hrozně těžkých, ale co je to 8 měsíců z 85 let, co budeš pravděpodobně žít? Určitě skus nějakou poradnu, nerozhoduj se sama.

Ahoj, mě je 21 let a jsem v 17 týdnu těhotenství. Jsem za to nesmírně šťastná. S přítelem jsem sice moc dlouho už a oba jsme si to přáli, ale i tak, na tvým místě - pokud si přejete mít děti a víš, že bys ho/jí měla ráda jak ty tak i přítel, tak není důvod dávat dítě pryč. Taky jsem proti potratům. A v dobré finanční situaci zrovna taky nejsem. Přítel nepracuje, já ano, ale nic moc s penězmi, protože bydlíme u jeho rodičů a musím přispívat skoro víc jak polovinu. A chceme taky svůj byt a to se stále nedaří kvůli penězům. Ale dítě je Boží dar a dá ti nový smysl do života. Uvidíš, že pokud se rozhodneš si dítě nechat, tak budeš potom šťastná za to, žes to udělala. Děti dávají do života smysl a radost. I když tě něco bude trápit, budeš mít stále pro co žít. Porod je věc další. Většina budoucích maminek se strašně bojí - tak jako já. Ale zase si říkám, že když to zvládlo tolik žen na světě, tak proč né já. A taky vidět potom to dílo je nádherné. Je to na tobě. Hodně štěstí.

Zvládnete to, neboj Poradí určitě zde http://linkapomoci.cz/ nebo na bezplatném čísle 800 108 000. Nebo může zkusit nejmensiznas@gmail.com