RE: Zkušenost s porodnicí U Apolináře.

V porodnice u Apolináře jsem rodila v polovině června. Do teď se z porodu vzpamatovávám. Po šesti hodinách, co jsem přirozeně rodila a dvou prohlídkách paní doktorkou mi teprve bylo sděleno, že mám hraniční rozměry pánve, což mi měli sdělit prý již v poradně. Po dvanácti hodinách jsem byla dostatečně otevřená a mohla jsem tlačit. Talačila jsem přes hodinu. Snad čtyřikrát mě přišli zkontrolovat sestry a doktorka, protože měly pocit, že porod jde pomalu. Musel přijít jiný doktor, aby všem sdělil, že miminko jde na stranu a že už má oteklou hlavu a je nutný akutní císař. V papírech jsem měla jasně napsáno, že nechci epidurální anestezii a studenty u mého porodu. Pan doktor se mě zeptal, zdali chci celkovou narkozu nebo epidural. S manželem jsme se dohodli, že chci celkovou narkozu. Odvezli mě na sál a manžela vyhodili. Přišel arogantní mladý neurolog, bez ptaní mi na třikrát píchal epidural. Pak zavolali manžela, že u císaře může být, protože nebudu celkově uspaná. Bohužel nepočkali, až epidural zabere a vše jsem cítila. Samozřejmě jsem začala křičet, ať počkají chvilku, že vše cítím. Nakonec mě stejně celkově uspali. Manžela opět vyhodili. Bohužel mě "řezala" studentka, ačkoli jsem měla jasně napsáno, že studenty u porodu nechci. Než jsem usnula ještě jsem slyšela "musíte výš, tady je močák". Po porodu jsem měla zánět močáku - dvoje antibiotika. Dříve jsem v životě neměla zánět močáku ani další problémy s vnitřkem. Po porodu jsem byla na jipce. Z jipky volali na šestinedělí, jestli by mohl dorazit pediatr a říct mi zdali je miminko v pořádku a kolik váží a měří. Přišel pan doktor (posléze mi přišel poměrně šikovný), který mi sdělil, že se narodila holčička a je zdravá, ale nepamatuje si, kolik váží nebo měří. Na šestinedělí sestřičky otřesné. Byla jsem na P15. Kromě dvou sestřiček a výborné laktační sestry, byly všechny ostatní otřesné. Čtvrtý den mě chtěli vyhodit (po císaři mám nárok na pět dní) s tím, že je málo kapacity a malá prospívá a že si stehy ustříhnu doma sama!. Vytahují se totiž až pátý den. Musela jsem si jeden den navíc vydupat - opravdu bych se ještě o malou sama doma nedokázala postarat (den navíc opravdu pomohl) a upřímně jsem chtěla, aby stehy vytáhly v porodnici. Na další holku tam řvaly (byla třetí den po porodu), že má taky jít domů (ještě se ani nerozkojila).
Když jsem si později volala pro výsledky z kultivace moči, nejdříve mi nechtěli sdělit, jak to dopadlo, protože se má prý volat jinam. Na odběru mi ale sdělili, že si mám zavolat na šestinedělí. Sestřička podržela telefon a slyším, jak povídá další "To je ...... ta byla milá, tak se jí na to podívej".

Při spontánním porodu jsem se sznámila na porodním sále s jednou holkou, která také rodila. Později jsem jí potkala na šestinedělí. Řekla mi, že se jí při porodu udělalo hrozně zle, sdělila to prý sestřičce, která pila víno, ta jí odpověděla, že to tak u porodu je. Nezměřila ji ani teplotu. Později dostala otravu celého těla, což znamenalo transfuze.

Tuto porodnici již nikdy