[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dobrý den paní doktorko, mám čtyřletou dceru a desetiměsíčního syna.Před narozením syna jsme dceru odstěhovali do dětského pokoje.Bylo období kdy tam spala vcelku klidně až do rána, poslední dva nebo tř měsíce máme však problémy.Dcera se několikrát za noc vzbudí a buď začne brečet nebo přijde za námi do postele.Pokud ji odnesu zpátky nebo za ní přijdu někdy se uklidní a spí do rána, ale někdy dost dlouho fňuká nebo se situace za nějakou dobu opakuje.občas jí také vzbudí růstové bolesti nohy, ale někdy mám pocit, že se na ně jen vymlouvá. Nyní už je toto na denním pořádku a jsme unavené já i ona.Chtěla jsem se zeptat jak mám postupovat, zda dcera skutečně třeba není zralá na to, aby apala v noci sama.Nerada bych jí nějak ublížila,nemyslím, že by se nějak moc bála, spíš si nemůže zvyknout,ale nechat ji u nás také není moc dobré řešení.Často se se synem budí navzájem nebo syn vstává dříve, vzbudí i malou a ta je potom nevyspalá a protivná.Navíc v ložnici ani nemáme místo a pokud je s námi v posteli, nevyspí se prakticky nikdo.Mám jí nějak ustoupit, spát třeba nějakou dobu u ní v pokoji nebo máme trvat na svém a nechat ji v pokoji samotnou? Děkuji za odpověď
Milá maminko, nepíšete, jak dlouho spala dcera v pokojíčku sama bez problémů před a po narození syna. Její chování vykazuje postup zpět na úroveň, kdy byla jedináčkem,kdy si užívala nedělenou pozornost obou rodičů. Jde o velmi častý projev prvních dětí u narození sourozence. Je v podstatě nutné postup naučení nočního odloučení zopakovat.Vzpomeňte si co ji pomáhalo, když si zvykala spát sama a využijte toho, jistě to nebylo lehké. Ujistěte se, že má dostatek pozornosti a přijímá sourozence dobře. Vemte na pomoc plyšáka. Uvidíte, že vše se brzo vyřeší. Zdraví LB
Ludmila Burdová