Dobrý den, patřím mezi rodiče, kteří si plně uvědomují výhody dvojjazyčného vzdělávání dětí. Ale jsem Češka a můj manžel také. Doma mluvíme jen česky a řídím se pravidlem, že dítěti chci předat svůj mateřský jazyk. Zároveň chci děti s naprosto perfektní znalostí jazyků. Může v tomto skutečně školka či škola zvládnout předat mým dětem další jazyk, který pro ně bude stejně přirozený jako čeština? Je mi jasné, že jazykové kurzy dvakrát týdně po hodině výuky to naprosto nedokážou.
Zdravím Vás, vážená paní Jitko,
je dobře, že Vy i manžel mluvíte na své děti doma česky a snažíte se jim předat mateřský jazyk Vaší rodiny. Je vidět, že Vás zajímá kvalita dalšího vzdělávání Vašich dětí, a to je nejen z hlediska jejich znalosti cizích jazyků.
Současná česká společnost je převážně monolingvní, ale i zde se bilingvismus a bilingvní školy již vyskytují. Kromě dětí žijících v jazykově smíšených manželstvích se může z pohledu vzdělávání jednat o různé školy s anglickým, německým či jiným vyučovacím jazykem. S existencí takových zařízení se přirozeně objevuje otázka, jak vyučovat cizí jazyk a kdy s ním začít.
Existuje mnoho názorů, které se vyjadřují pozitivně k vhodnosti a efektivitě rané výuky cizího jazyka, zpravidla se opírají o poznatky týkající se výjimečných vývojových předpokladů dítěte předškolního věku k osvojení si řeči. Během prvních tří let od narození se dítě naučí několik tisíc slov, osvojí si schopnost utvořit a pochopit komplexní věty, naučí se ovládat zvukový systém svého rodného jazyka, a to ještě dříve, než se naučí například zavázat tkaničku. Zůstává otázkou, čím to je, že jsou děti ve svém raném věku při učení se jazyku mnohem rychlejší a šikovnější než leckterý jazykově nadaný dospělý.
Je prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi druhým a osmým rokem života. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se nenávratně vytrácí okolo sedmého až osmého roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak „věrně“ ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat.
Nicméně, nezoufejte, pokud jste s bilingvní výukou svých dětí ještě nezačala. Záleží totiž také na kvalitě vzdělávacího zařízení a na metodách, které používají. V zásadě jde totiž uplatnit dvě základní metody výuky, a to nepřímou a přímou. Nepřímá metoda se vyznačuje tím, že nový jazyk přijde na řadu až po zafixování mateřského jazyka. Tato metoda je založená na tom, že uplatňuje jazyková (gramatická) pravidla a učení se zpaměti. Metodou nepřímou je podle neurofyziologických poznatků vhodné učit až po vyzrání mozku a druhých signálních funkcí, tj. přibližně po 10. či 11. roku věku. Učit nepřímou metodou v útlém věku dítěte (nejen předškolním, ale i mladším školním) bývá považováno za nefyziologické a škodlivé.
Přímá metoda (tzv. „mateřská“, naivní) umožňuje dítěti osvojování dalšího jazyka obdobným způsobem, jako si osvojuje jazyk mateřský. Metoda vychází z běžné komunikace, ke které dítě jazyk potřebuje. Hlavní složkou této metody je poslech. Je důležité, aby cizí jazyk dítě používalo soustavně v komunikaci s určitými osobami, za podpory vzájemné citové vazby. Učit metodou přímou se doporučuje co nejdříve, již v raném věku dítěte. Při přímé metodě uplatňované v raném věku se rozhodně nemá překládat z jednoho jazyka do druhého, jazyky se mají učit nezávisle, aby se nenarušovala již vytvořená schémata jazykového rozvíjení.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jaký je věk Vašich dětí, nicméně Vás asi zajímá kdy tedy začít se „školní“ výukou cizích jazyků. Odpověď nemusí být jednoznačná, neboť z výše uvedeného vyplývá, že nezáleží jen na věku, ale také na metodě této výuky. Já osobně se ztotožňuji s názorem, že začít s výukou cizího jazyka by se mělo co nejdříve, avšak na základě metody přímé. Jde tedy prakticky o bilingvní výchovu. To je možné pouze v dvojjazyčném rodinném prostředí, popř. ve škole, kde jsou rodilí mluvčí a kde se jiným jazykem nehovoří. Tento přístup aplikovala v praxi i bilingvní česko-anglická škola Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy, která se kromě výuky mateřského českého jazyka zaměřuje i na angličtinu už od své mateřské školy a pak volně na tento způsob výuky navazuje ve své základní škole a na gymnáziu.
Přeji Vám upřímně hodně štěstí při výchově Vašich dětí, a také, abyste ve svém okolí narazila na vzdělávací instituci (nejlépe s několikaletou tradicí a rodilými mluvčími), která by Vaší české rodině pomohla realizovat kvalitní bilingvní vzdělávání.
Dr. Jitka Stiles