Maminka.czPoradnyJak zvládnout bilingvní výchovu

Lze bilingvní výchovu praktikovat i v rodině, kde nežije žádný cizinec?

Stiles Jitka

Otázka

Dobrý den, nemáme v naší rodině žádného cizince, ale řekněme, že jeden z rodičů mluví plynně jedním jazykem a celkově je se zemí hodně v kontaktu. Je i v takovém případě možné, aby dítě dostalo dvojjazyčnou výchovu a jaká jsou pravidla? Děkuji za odborný názor, Monika

Odpověď

Vážená Moniko,

děkuji za Váš dotaz. Je dobře, že se více a více českých rodičů zabývá možností bilingvní výuky pro své děti, a to na půdě České republiky, kde je stále relativně málo možností dvojjazyčného vzdělávání.

Už Národní plán výuky cizích jazyků na léta 2005–2008 počítal s tím, že se základy cizího jazyka by se měly děti seznamovat již v posledním ročníku mateřské školy a tuto aktivitu by měli zabezpečovat speciálně vyškolení učitelé. Předpokládalo se, že se systematickou výukou cizího jazyka pak začnou děti v první třídě základní školy. Tento přístup aplikovala v praxi i naše bilingvní česko-anglická škola Sunny Canadian International School v Jesenici u Prahy, která se kromě výuky mateřského českého jazyka zaměřuje i na angličtinu už od své mateřské školy a pak volně na tento způsob výuky navazuje ve své základní škole a pokračuje na gymnáziu.

Z Vašeho dotazu nevyplývá jak starý je Váš potomek, či se nad touto otázkou zamýšlíte již teď - v době plánování své budoucí rodiny. Pokud je stále jěště čas a Vás narození potomka teprve čeká, doporučuji s bilingvním vzděláváním začít co nejdříve. Nicméně, i kolem otázek rané výuky cizích jazyků se neustále vede řada teoretických diskusí. Je shledáváno mnoho argumentů, které hovoří o vhodnosti a efektivitě těchto aktivit, a stejně tak existuje i mnoho názorů a argumentů opačných. Mnohé nejasnosti vznikají tím, že bývají zaměňovány dvojjazyčná výchova a cizojazyčná výuka, že není k dispozici dostatek poznatků a zkušeností o metodách práce s dětmi.

Je vědecky prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi 2. a 8. rokem života. To, že to opravdu může fungovat i v praxi, je příklad naší anglické mateřské školky, která má za sebou již skoro 15letou historii. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se nenávratně vytrácí okolo 7. až 8. roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak „věrně“ ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat. Nejde však jen o pouhou nápodobu, proces učení se jazykům je daleko komplikovanější a komplexnější, neboť jsou podstatnější části jazyka, které si pouhým napodobováním nelze osvojit. Slova si dítě mechanicky zapamatuje a uloží do mozku, větu z nich následně vytvoří samo.

Doposud není přesně známo, jak proces osvojování jazyka funguje a proč je tak úspěšný. Můžeme však stanovit alespoň některé základní postupy a pravidla, které by měly být u dítěte předškolního věku obecně respektovány:

  • co nejčastější a pestrá komunikace s dítětem probíhající na citovém základě;
  • pomalejší řeč, delší prodlevy mezi větami, snaha jasně artikulovat až přehánět přízvuk;
  • slovní zásoba volená z okolí dítěte a vztahující se k bezprostřední zkušenosti;
  • užívání jednoduchých a krátkých vět, jednoduchých otázek, příkazů apod.

Lze se domnívat, že toto vše, zřejmě ve zvýšené míře, platí i pro výuku jazyka cizího. Držím Vám palce!

Dr. Jitka Stiles



Další dotazy v této poradně